Autor legendární trilogie Pán prstenů zcela odmítal reformy a ducha zavedeného do církve po II. vatikánském koncilu. Jako profesionální lingvista měl největší problém s nahrazením latiny národními jazyky při mši svaté.
Autor literárního youtubového kanálu Ink and Fantasy přišel po příspěvku o Tolkienově náhledu na politiku s dalším zajímavým videem s názvem Proč Tolkien nesouhlasil s II. vatikánským koncilem, ve kterém ozřejmuje, jak název napovídá, nový neprobádaný aspekt spisovatelova života - a sice jeho náhled na II. vatikánský koncil. J. R. R. Tolkiena označuje nejen za katolického konvertitu, ale i za tradičně smýšlejícího katolíka.
Zásah do srdce eucharistie
„II. vatikánský koncil je nejdůležitější událostí moderních dějin katolické církve,“ ozřejmuje autor význam této události. Dále uvádí, že koncil trval 4 roky (1962 až 1965), že byl svolán papežem Janem XXIII. a že byl „monumentální“: „II. vatikánský koncil se dotýkal řady témat od velkých liturgických reforem a obnovy základů církevního učení až k více progresivním změnám, jako byly mezináboženské vztahy, role kněžství, a hlavně jazyk a staletá podoba rituálu mše svaté.“
Autor vysvětluje, že tento koncil ukončil používání latiny během mší a nahradil ji běžnými jazyky, aby se tak „zjednodušila mše“ a „dodala se větší role obyčejným věřícím“. „Avšak tradičním katolíkům se zdálo, že se církev sklání před moderním sociálním tlakem,“ uvádí se dále v tomto dokumentu „a zjemňuje své postoje v mnoha věcech“.
Autor dodává: „Jednoduše řečeno, tradiční katolíci vnímali koncil jako odklonění se církve, od jejích tradic, zvláště v liturgii a dogmatice.“ Církev se chtěla „modernizovat“, zatímco tradičním katolíkům se to nelíbilo. A jedním z oponentů změn po II. vatikánském koncilu byl právě J. R. R. Tolkien.
POJĎME SE PORADIT!
PPTV v pondělí 18. 11. 2024 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Témata určují čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění nejen v politice, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš (viditelný i neviditelný) svět.
Nepodvolil se
Tolkien byl zbožným katolíkem, pro kterého byla víra a církev tím nejdůležitějším životě. Spisovatel však nebyl jen nějakým vlažným katolíkem, ale katolíkem s velmi tradicionalistickým pohledem na svět. Jako vědec a intelektuál studoval dějiny Církve a jejích otců, jakož i koncily. Miloval katolickou duchovnost a tradice, v jeho pojetí organicky přenášené z generace na generaci prostřednictvím latinského jazyka, který považoval za posvátný.
Jako lingvista vnímal používání latiny nejen z perspektivy praktické, ale i duchovní. Podle něj byl tento posvátný jazyk přímo provázán s Eucharistií - skutečným Ježíšem. Na ukázku skutečného odporu Tolkiena k odstranění latiny na mších sv. citoval Ink and Fantasy svědectví spisovatelova vnuka Simona Tolkiena:
„Pamatuji se, jak jsem s ním chodil do kostela v Bour-nemouth. Byl zbožným římským katolíkem a bylo to krátce poté, co církev změnila liturgii z latiny na angličtinu. Můj dědeček s tím očividně nesouhlasil a všechny odpovědi přednášel velmi hlasitě latinsky, zatímco zbytek shromáždění odpověděl anglicky. Celý ten zážitek byl pro mě dost mučivý, ale můj dědeček si toho nevšímal. Jednoduše musel dělat to, co považoval za správné.“
NEUNIKLO VÁM?
V rozhovoru Petra Hájka s významnou postavou "hnutí odporu" Markem Obrtelem jsme 9.11. otevřeli novou kapitolu vzájemné pomoci nepodvolených v pořadu Noční hlídka o základních aspektech sebeobrany nás a našich blízkých, protože na stát rozhodně nemůžeme spoléhat - chceme-li v očekávaných krizích přežít
Pro Tolkiena bylo používání latiny základem mše jako takové. Nešlo přitom jen o jakýsi vnější ráz bohoslužby, která přišla o své „tajemno“, ale o daleko hlubší problém. Dokument vysvětluje, že profesor vnímal s velkými obavami neustálou snahu církevních představitelů o zjednodušování pevných církevních dogmat a nařízení, jakož i „opouštění posvátných tradic".
Nic nového, věděl to už sv. Pavel
Tolkien nenáviděl změny v liturgii po II. vatikánském koncilu, uvádí Ink and Fantasy. Jeho největší obavou přitom bylo, že se katolická církev nebezpečně přibližuje postojům protestantských církví, které jako anglický katolík a konvertita dobře znal. Dokument cituje jeden z dopisů, který autor Pána prstenů napsal svému synovi Michaelovi v roce 1967, dva roky po skončení koncilu:
"Protestantské hledání kořenů pro jejich jednoduchost a přímočarost, je chybné a marné. Protože počátky křesťanství navzdory všemu výzkumu zůstanou navždy z větší části neznámé. Vzhledem k tomu, že jednoduchost není žádnou hodnotou. Je spíše odrazem ignorance.
Zneužívání tohoto postoje bylo již od začátku součástí křesťanského liturgického chování, stejně jako nyní. (Výhrady sv. Pavla o eucharistickém chování jsou toho dostatečným důkazem!)“
NEUNIKLO VÁM JAK NA SEBEOBRANU PROTI VLÁDNÍM ZLOČINŮM?
Debatou Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13.11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel úplně nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.
Přitom stačí napsat svůj kontakt na adresu:
[email protected]
Slavný spisovatel a vědec, profesor lingvistiky v dopise argumentuje, že církev neměla být nikdy statická a že ani „Náš Pán nechtěl, aby neustále setrvávala ve svém počátečním dětském stádiu,“ ale že je to „živý organismus“ podobný rostlině. Má se tedy rozrůstat jako do výše tak do šířky, zelenat se listím a přinášet ovoce. Tolkien pokračuje:
„Moudrý člověk ví, že Církev začínala jako semínko, a že je marné snažit se ho opětovně vykopat, protože už neexistuje a jeho síla a ctnost nyní spočívá v onom stromu… Zahradníci se musejí starat o tento strom podle své moudrosti, ořezávat ho, odstraňovat hniloby, zbavovat ho parazitů, a tak dále… Avšak zajisté se dopustí velké škody, budou-li posedlí touhou vrátit se k původnímu semínku.
Být loajální neznamená rezignovat
Tolkien nebyl proti změnám v církvi, či novým reformám jako takovým, avšak reformy II. vatikánského koncilu byly v něčem specifické. Snad nejlépe je vystihuje italské slovíčko a současně neoficiální heslo koncilu "aggiornamento" – tedy jakáési "zdnešnění" církve. Proto byla opuštěna latina a mše sv. zjednodušena. Proto se bohoslužby po 60. letech zdají být tak odlišné oproti bohoslužbám předtím.
Profesor Tolkien byl proti takto pojaté modernizaci církve. Zastával názor, že by naopak měla „vzdorovat vnějším sociálním normám“, přičemž modernismus byl hlavním z těchto nepřátel. Ink and Fantasy pokračuje:
„Tolkien obtížně přijímal změny zavedené koncilem. Nesouhlasil s mnoha rozhodnutími, která na něm byla přijata. Ale musel je respektovat. Věřil v autoritu udělenou papeži a v důležitost římského biskupa pro katolickou církev, která pro něj byla církví založenou přímo Ježíšem Kristem, jediným nástrojem spásy.“
NEUNIKLO VÁM?
Rozhovor Petra Hájka s bývalým disidentem a prvním popřevratovým policejním prezidentem Stanislavem Novotným o pozadí a skutečném smyslu listopadové "revoluce" 89 přinesla PPTV 16.11. Kdo za touto mezinárodní zpravodajskou operací skutečně stál a jaké byly další souvislosti polistopadového vývoje, které vedly až k současnému tragickému stavu naší země a krizi v celé Evropě? A jaké je - pokud je - z toho cesta?
Co v pasti? Modlitba!
Dokument dále cituje z dopisu, který napsal svému synovi:
„Jsem si vědom toho, že jak tobě, tak i mně, církev, která se kdysi jevila jako útočiště, se nyní jeví jako past. Ale nikam jinam nelze jít! Myslím, že nelze dělat nic jiného než se modlit, za církev, za Kristova náměstka, a za nás samotné, a mezitím pěstovat ctnost loajality, která se vskutku stává ctností jen tehdy, když je člověk pod tlakem se jí zříci.“
Podle dokumentu Tolkien nejenže nesouhlasil s většinou věcí, které se v církvi v souvislosti s koncilem děly, ale byl i emocionálně zlomený. „Jenže přesto se rozhodl držet své víry, že katolická církev vydrží a že má před sebou cestu vpřed, i když on sám ji nezná.“
Profesor uvítal mezináboženský dialog s protestanty, neboť doufal, že se i oni se nakonec podřídí papežově autoritě.
Dvojí význam latiny
V jiném videu s názvem Proč Tolkien nenáviděl Římskou říši? se kanál také dotýká tématu J. R. R. Tolkiena a jeho vztahu k latinskému jazyku. Tolkien byl „lokalista“, a proto nenáviděl Římské impérium. Nelíbilo se mu, že Římané vnucovali svůj jazyk a životní styl keltským, slovanským či germánským národům. Avšak používání latiny v katolické církvi vnímal zcela opačně:
Pro Tolkiena byl latinský jazyk symbolem katolické církve existující v čase. Propojovala ty dávné doby se současností a spojovala každý aspekt církve do jednoho celku. Cenil si zachování místních jazyků a rozdílnost různých kultur, ale nevnímal používání latiny v církvi jako něco, co by tomu odporovalo.
Vatikánský koncil by podle něho mohl způsobit zapomenutí samotné latiny a učinit ji nadbytečnou. Což byla vyhlídka, se kterou se nedokázal smířit.
Miloval všechny jazyky - ale latinu zvláště.
Zdroj.
Doporučujeme
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde
Ivan Poledník se ohlíží za uplynulými dvěma svátky, které jsou u nás čím dál více poznamenány ďábelským třeštěním... více čtěte zde