„Války patří do muzeí“ stojí na nápisu před Muzeem vojenské historie ve Vídni.
Od Lvova na západní Ukrajině k Vídni je to vzdušnou čarou necelých 400 kilometrů. V rakouském hlavním městě je však tato vzdálenost vnímána jako mnohem větší. Na rozdíl od mnoha německých měst nejsou ve Vídni na veřejných budovách vidět žádné ukrajinské vlajky. Jednu z mála připomínek probíhající války najdete v metropoli za sovětským válečným památníkem, kde je zeď pomalovaná ukrajinskými imigranty ve žluté a modré.
Ne protiruským sankcím, ne zbraním Kyjevu!
Nedávné regionální volby v Německu byly ovlivněny rostoucí nespokojeností s válečnou politikou země právě směrem k Ukrajině. V Rakousku je tomu před parlamentními volbami (konají se 29. září) věnována minimální pozornost.
Veřejné debatě dominují témata katastrofální islamistické imigrace, azylové politiky - a spekulace o koaličních možnostech, jimiž by bylo případného vítěze voleb možné obejít. Dnes už liberálně-"demokratický" standard.
Omezenou váhu zahraničně-politickým tématům lze částečně vysvětlit blahodárnou rakouskou neutralitou. Země je sice od roku 1995 členem EU, ale nikoli NATO. Po nedávném vstupu Švédska a Finska do aliance sdílejí s Rakouskem neutralitu už pouze tři další unijní země (Kypr, Irsko a Malta).
Zahraniční politika by však mohla sehrát významnou roli při jednáních po volbách. Opoziční Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která je v průzkumech na prvním místě s 27 %, tvrdě kritizuje bruselskou pomoc Ukrajině. FPÖ ve volebním programu odmítá sankce vůči Rusku a požaduje zastavení rakouských příspěvků do takzvaného Evropského mírového fondu (EPF) - což je ve skutečnosti mechanismus, jehož prostřednictvím EU poskytla Ukrajině válečnou podporu ve výši 6,8 miliardy dolarů.
NENECHTE SI UJÍT!
V rozhovoru s doyenem české žurnalistiky, publicistou a spisovatelem Milanem Syručkem, bude Petr Hájek odhalovat dlouho tajená fakta z amerických i ruských archivních dokumentů - kromě jiného prozrazujících, kde byly (a dnes bohužel opět jsou, jen z druhé strany) cíle jaderných úderů na našem území či o důkazech, jak náš prezident osobně platil teroristy v Rusku - a mnoho dalších tajností z "Rubu a líce" událostí, které náhle již nejsou "konspirační teorií"
Sledujte v sobotu 28. září od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Věčná otázka dnešních "demokratů": Jak obejít vítěze voleb?
Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem dlouhodobě využívá svého práva veta v EU k blokování vojenské pomoci Ukrajině, případně jej používá k výměně za jiné ústupky protimaďarsky naladěného Bruselu. Orbána, který má v Evropském parlamentu FPÖ za pojence, považuje Herbert Kickl, kandidáta FPÖ na kancléře, za svůj vzor.
FPÖ zatím nikdy nevyhrála celostátní volby, avšak loni v červnu skončila ve volbách do Evropského parlamentu v Rakousku na prvním místě. Vítězství však ještě automaticky nezajistí FPÖ účast ve vládě, natož křeslo kancléře. Jsme přece v "liberálně-demokratické" unijní nrealitě. Nicméně vytvoření vládní koalice s obejitím této strany bude značně komplikované.
FPÖ je v průzkumech těsně následována "středopravou" Rakouskou lidovou stranou (ÖVP), kterou vede současný kancléř Karl Nehammer. Ten předsedá koaliční vládě se Stranou zelených. Třetí v průzkumech je "středolevá" Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ). Obě tradiční politické síly budou však tentokrát pravděpodobně potřebovat ještě třetího k parlamentní většině. Naopak ÖVP a FPÖ by dohromady nejspíš většinu křesel v parlamentu pohodlně získaly.
Zdá se, že lidovci jsou po volbách připraveni vyjít FPÖ vstříc, ačkoli oznámili svůj nesouhlas s tím, aby předseda FPÖ Kickl působil v budoucím kabinetu. Obě strany se již o vládu dělily na počátku roku 2000 a později, v letech 2017 až 2019. V obou případech obsadila ÖVP post kancléře. Tentokrát by tomu ovšem mohlo být naopak - zejména pokud FPÖ zvítězí před lidovci s výrazným náskokem.
NEPŘEHLÉDNĚTE!
Dlouho očekávaný rozhovor Petra Hájka s výjimečnou osobností české (a dnes již i světové) "alternativní" zdravotní scény Jiřím Černotou
V pořadu Zdraví v Protiproudu se kromě jiného dozvíte o unikátních novinkách ve vývoji a produkci fascinujících zcela přírodních prostředků na posílení těla i ducha - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu
Blahodárná neutralita
Christoph Schwarz z Rakouského institutu pro evropskou a bezpečnostní politiku, nepochybuje, že pokud FPÖ vstoupí do vlády, „lze předpokládat, že rakouská podpora iniciativám EU na podporu Ukrajiny bude hůře prosaditelná“.
FPÖ a Jednotné Rusko (strana Vladimira Putina) podepsaly v roce 2016 smlouvu o přátelství. Karin Kneisslová, která byla v roce 2017 na doporučení FPÖ jmenována rakouskou ministryní zahraničí, dokonce tančila v roce 2018 na své svatbě s prezidentem Putinem. Kneisslová nyní žije v Rusku, kde byla nedávno obdařena trafikou s komickým názvem Velvyslankyně dobré vůle pro ochranu sibiřských tygrů. FPÖ se od té doby od smlouvy o přátelství sice formálně distancovala, ale úzké vazby s Moskvou nepřetrhala.
Neutrální statut Rakouska je klíčem k pochopení těchto vztahů. Po anšlusu Hitlerem v roce 1938 (v referendu jej schválilo 99,73% občanů) obnovilo Rakousko svou suverenitu až v roce 1955 po uzavření dohody s bývalými spojeneckými mocnostmi. Nezávislé Rakousko USA i SSSR akceptovaly jen pod podmínkou, že se země zřekne svazku s Německem a zůstane neutrální.
26. října 1955 schválil rakouský parlament prohlášení o neutralitě. Toto datum je rakouským státním svátkem, což podtrhuje význam neutrality pro rakouskou národní identitu. Během studené války přispěla neutralita k tomu, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) či Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zřídily svá sídla ve Vídni. Vídeň se také stala sídlem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a jedním ze čtyř hlavních sídel OSN.
DOPORUČUJEME:
Zdraví v Protiproudu: Fantastické houby. Zkušenost patologa s vyléčením cirhozy jater. Pro nádory zhoubné i nezhoubné. Překvapivý detox. Jak na mozek, paměť a kognitivní schopnosti? Bambus a cévy. Čokoláda nejen pro děti. Pomozme si!
SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
objednávejte zde
Prosperují - na rozdíl od psychotických rusofobů v EU
Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že neutralita je stále preferovaná, neboť ji podporují přibližně tři čtvrtiny rakouských obyvatel. Válka na Ukrajině neměla na tato čísla zásadní vliv. Nicméně v červenci 2023 se současná vláda připojila k Německem vedené iniciativě Sky Shield, jejímž cílem je posílit unijní protivzdušnou obranu - právě v souvislosti s válkou na Ukrajině. FPÖ je proti, ÖVP to ve vládě prosazovala.
Je to logické, Rakousko má spíše cosi jako domobranu než armádu. A obrovsky tím šetří. V roce 2022 na ni vydávaly v poměrném vyjádření méně než Rakousko pouze tři země EU. Tehdy Vídeň vydávala na obranu pouze 0,8 % svého HDP. V letošním roce to už bude téměř 1 %. Schwarz má ale za to, že bez ohledu na složení příští vládní koalice budou současné vojenské výdaje do roku 2028 zachovány.
A Rakousko si také nadále zachovává významné vazby na Rusko. Rakouská Raiffeisen Bank (RBI) je největší západní bankou, která stále působí v Rusku. Rakouská vláda v prosinci 2023 úspěšně lobbovala za to, aby byla RBI vyňata z 12. balíčku sankcí EU vůči Rusku. Od té doby Evropská centrální banka i Washington soustavně vyvíjejí tlak na RBI i vládu ve Vídni, aby z Ruska odešla.
Přesto v roce 2024 více než polovina zisku RBl pocházela z jejích operací v Rusku a Bělorusku. A kromě bankovních vazeb je Rakousko nadále silně závislé také na ruském plynu. V letošním roce dováželo nejméně 80 % zemního plynu z Ruska. To je ještě víc než v předchozích dvou letech.
Braňme se, nepodvolení!
Jak v padající ekonomice ochránit své peníze - a k tomu ještě současně podpořit další existenci Protiproudu? Jednou z možností je spoření či "konzervace" svých financí právě ve zlatě. Nepodvoleným nabízíme bezpečnou metodu (zdaleka ne všechny totiž bezpečné jsou).
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé již ke své spokojenosti tuto možnost využili, mnozí o ní ale stále nevědí. Jak na to? Stačí si pustit některý z rozhovorů, který jsme nedávno odvysílali.
Sledujte ZDE: Občanská sebeobrana nepodvolených: Že klesla inflace? Lež! Necpat peníze fialové černé díře do chřtánu! Banky zběsile nakupují. I ta česká. Proč? Zlatý standard pro každého. Co se zlatem ve válce? Národ sobě i Protiproudu!
Strach válečných štváčů: Kam se vydá Rakousko?
Dosluhující rakouská vláda pod tlakem nedávno souhlasila s revizí stávající národní bezpečnostní strategie, která pochází z roku 2013. Tehdy v ní Vídeň prohlásila Rusko za „partnera“. Nově by však po tlaku Bruselu a Washingtonu mohla Moskvu definovat jako „hrozbu“ - a v důsledku toho snížit i výhodnou "závislost" na levných ruských energiích (o to jde USA především, neboť jí pak bude tentýž plyn přeprodávat násobně dráž).. Prostě se zařadit mezi ostatní chudnoucí země EU. Naštěstí však do voleb to už vláda prosadit nedokáže.
Schwarz tvrdí, že existuje velká šance, že tato strategie bude přijata ve víceméně současné podobě, jen pokud se příští vlády nezúčastní FPÖ. Nepodaří se to prý však, pokud FPÖ vstoupí do vlády, zejména pokud obsadí post kancléře.
Sobotní volby prostě možná rozdají úplně jiné karty. Je však pravděpodobné, že rozhovory o vytvoření vlády budou trvat dlouho. Už proito, že Brusel bude vyjednávání věnovat "zvláštní pozornost". Pokud by totiž nová rakouská vláda nesouhlasila se sankcemi EU proti Rusku a zkomplikovakla vojenskou pomoc Ukrajině, bude mít unijní podložka pod americkými botami vážný problém.
Na vzdorujícího Viktora Orbána si troufnou. Ale pokud se k němu přidá Rakousko, bude to úplně jiná situace. A jestli ještě zanedlouho zvítězí v USA Donald Trump...
V rakouských volbách jde prostě o mnohem víc, než Brusel a jeho spojenci oficiálně přiznávají. I proto o nich hlavní média úzkostně skoro ani nešpitnou. Obrat by měl totiž logicky obdobné dozvuky v dalších zemích - Německem se stále silnější AfD počínaje.
Uvidíme, jestli z Rakouska zahřmí a zableskne se na časy.
Zdroj.
Tagy článku