Steadfast Noon, každoroční jaderné cvičení NATO, běží od 13. do 23. října. Slouží prý – jak se v alianční hantýrce říká – k „odstrašení". Účastní se ho 17 států, o tři víc než loni. Nechybí Turecko, zato Francie zůstává stranou: není členem Skupiny pro jaderné plánování NATO.
Těžiště ovšem leží na Spojených státech – posílají letové posádky i mechaniky. Cvičí se postupy, koordinace a bezpečnostní standardy, simulují se vyhlašování poplachů, nakládání zbraní a letové mise strojů schopných nést jaderné zbraně.
Rutteho věrohodný potenciál
Podle italského i zahraničního tisku se cvičení odehrává hlavně na leteckých základnách Aviano (Furlánsko) a Ghedi (Brescia), ale také v Amendole, Gioia del Colle a Trapani. Týká se tedy víceméně celé Itálie.
Létá se, nasazují se drony a střílí se především nad střední částí Tyrhénského moře, mezi Sardinií a pobřežím Lazia a Kampánie, a také nad vnitrozemím Sardinie – včetně střelnice Salto di Quirra.
Italské letectvo mluví o „běžném a rutinním plánování". Generální tajemník NATO Mark Rutte už volí trochu jiná slova. Cvičení podle něj pomáhá zajistit bezpečný, účinný a věrohodný potenciál „k zachování míru, předcházení nátlaku a odstrašení agrese". Navíc má prý vysílat „jasné poselství jednoty a odhodlání".
Itálie cvičení pořádá poprvé od roku 2023 a celkově pošesté. Koná se sice pravidelně, aktuální stav války na Ukrajině mu ale dodává mimořádnou politickou výbušnost. Představitelé NATO, například šéfka jaderné politiky Nassima Barrowsová, ujišťují: cvičení je „předvídatelné", není důvod se ho obávat ani si ho "špatně vykládat". Rusko v něm pochopitelně žádný příspěvek k uvolnění napětí nevidí, ba zcela naopak – v NATO ale ruskou kritiku neberou vážně.
Kritika zaznívá i v Itálii. Zelení podali interpelaci na ministra obrany Guida Crosetta – parlament se totiž o cvičení zřejmě dozvěděl až z technických podkladů pro piloty. Spolumluvčí Zelených Angelo Bonelli požaduje, aby Itálie přistoupila ke Smlouvě OSN o zákazu jaderných zbraní a trvala na stažení amerických hlavic (nejspíš jaderných pum B61 v Avianu a Ghedi): „Bezpečnost přináší odzbrojení a diplomacie, ne simulace apokalypsy nad našimi hlavami."
VYZBROJME SE SAMI: NA PODZIM A ZIMU!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v nadcházejících podzimních a zimních měsících?
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.
A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, rodino nepodvolených!
Komentář Protiproudu: Nebezpečná rutina
Není to poprvé, co si Západ hraje s ohněm. Jak nebezpečná může být podobná „rutina“, ukázalo cvičení NATO s názvem Able Archer 83 v listopadu 1983. Vojska NATO tehdy právě tak jako nyní simulovala přechod od konvenční války k jaderné.
Sovětský svaz však pojal důvodné podezření, že jde o přípravu skutečného útoku. A pravděpodobně se nemýlil. Tehdejší prezident Ronald Reagan si s touto variantou skutečně "pohrával". Lákalo ho využít situace, že sovětský generální tajemník Andropov leží v nemocnici.
Jenže se mýlil. Andropov, bývalý šéf sovětských zpravodajců, měl navzdory těžké nemoci o situaci velmi dobrý přehled. Sovětské jednotky přešly do zvýšené bojové pohotovosti a svět se ocitl v situaci, jejíž závažnost odhalily až později odtajněné dokumenty.
Někteří generálové totiž přesvědčovali sovětského vůdce, že je třeba předejít americkému útoku preventivním úderem. Zpravodajský génius Andropov ale měl u Reagana svého "krtka" - a tak vyčkával. Teprve když bylo jasné, že Reagan nakonec svůj "jaderný kufřík zavřel", také Andropov definitivně rozhodl odvolat "preventivní odpověď". Stačilo však málo: chybné vyhodnocení kroků protivníka, aby se jaderné cvičení NATO změnilo v apokalypsu.
Dnes, uprostřed války Západu proti Rusku na Ukrajině a vzájemných jaderných výhrůžkách, si tedy NATO podobný "experiment" opakuje. Nezbývá než doufat, že všichni zúčastnění budou tentokrát stejně rozvážní, jako se nakonec ukázali jejich předchůdci z osmdesátých let. Tehdy byl svět na pokraji jaderné války možná blíž než za kubánské krize v letech šedesátých. Během cvičení totiž náhle nastalo "rádiové ticho" - pro Sověty jasný signál před "ostrým útokem".
Co dělat v případě krize? "Obrtelův baťůžek" máme v obchůdku Protiproudu stále k dispozici. A neocenitelné rady k tomu:
Máte doma zbraně? Umíte s nimi zacházet? Potřebujeme je vůbec? A pokud, tak jaké? Co dělat, když nebudou fungovat mobily? Máme mít připraven scénář pro nenadálé situace, na jejichž hraně balancujeme? Dokonce už i ničemné evropské vlády "doporučují" mít připraveno evakuační zavazadlo.
My jsme vám je ve spolupráci s Markem Obrtelem připravili. Mnozí je již mají, jiní mohou vstoupit do našeho obchůdku a obratem si je opatřit. Fakt to není zbytečné. Alespoň pro ty, kteří si uvědomují, že na stát rozhodně nemůžeme spoléhat, chceme-li v potenciálních blízkých krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Pozoruhodné je ostatně současné "české ticho": Sedmnáct států nacvičuje jadernou válku - mezi nimi také Česká republika. "Kupodivu" se o tom veřejnosti Andrej Babiš nenamáhal nic bližšího říci. Kolik je tam našich vojáků? Kde působí a co přesně dělají? Ani ministerstvo obrany, které jinak dokáže náležitě propagovat kdejaké silácké kejkle, se tentokrát žádnou výraznější informační kampaní nepochlubilo.
A česká korporátní média, s těmi "veřejnoprávními" v čele? Ta zřejmě usoudila, že nácvik jaderné války v Evropě není událostí, která by zasluhovala zvláštní pozornost. Možná se jen omezí na tiskovou zprávu, že se vlastně nic neděje.
Právě tak jako šéf NATO Mark Rutte. Před pár dny na ruská varování reagoval ramenatými prohlášeními, že Aliance se nenechá zastrašovat a bude cvičit, kde a kdy uzná za vhodné. S blížícím se termínem však přišlo překotné "uklidňování" Moskvy: nebudou prý žádné ostré jaderné zbraně, pouze makety, a cvičení proběhne převážně daleko od ruských hranic.
Kontrast mezi ramenatou bojovnou rétorikou a následným uklidňování je přímo tragikomický. Zdá se, že v aliančním vedení přece jen někdo ještě pamatuje listopad 1983.
Tím spíš, že současný ruský vůdce není v nemocnici, ba právě naopak. A především: Jaderné zbraně, jimiž největší země světa nyní disponuje - zvláště její superrychlé nesestřelitelné nosiče - jsou "o autobus" před těmi západními, včetně amerických.
Bohužel to však neznamená, že mezi současnými politickými trpaslíky na evropském Západě není pár takových, kteří by si rádi zahráli na "obra" Reagana. Tím děsivější je, že se tohohle nebezpečného spolku stále účastníme.
