Takzvaná asistovaná reprodukce zahrnuje veškeré metody, kterými si lidské bytosti, jinak neschopné početí vlastního potomka, „opatřují“ objekt svého zájmu. Je bohužel realitou dneška: Ze zpráv hlavního mediálního proudu se právě dozvídáme, že „až čtvrtinu párů v České republice trápí neplodnost“.
Složitá otázka
Asistovaná reprodukce rozhodně není ideálním řešením a má složitá etická a duchovní úskalí. Každopádně je dalším odklonem od „přirozenosti“, která znamená, či dříve znamenala, že se něco odehrálo při-rození – jež ovšem pozvolna samo přestává být „přirozenou“ záležitostí. Současně je dalším pokračováním „paliativního“ trendu v medicíně – nesnaží se léčit příčinu problému, ale pouze odstranit následky.
V neposlední řadě pak podporuje touhy „mít“ dítě (ve smyslu je vlastnit) a soustřeďuje pozornost na dítě jako „objekt“, který zajistí „právo na životní štěstí“ rodičů. To samozřejmě ignoruje jak fakt, že se „hraje“ o samostatnou lidskou bytost, tak jakékoli „vnitřní vedení“, které může mít s neplodným párem zcela jiné plány. Zvláště pro věřící je tedy asistovaná reprodukce minimálně hodně složitou otázkou. Katolická církev mnohé její postupy považuje z velmi dobrých důvodů za nepřijatelné.
Umíme se ještě množit?
Nesmíme však zapomínat na jedno: asistovaná reprodukce je do velké míry jevem, který logicky plyne z jiných „zel“, která v této oblasti instaluje (nejen) moderní medicína jakožto pomocník Velkého Bratra. Prudký rozvoj „nepřirozeného rození“ je do velké míry dán tím, že se pro mnohé z nás stává téměř nemožným mít děti „normálně“.
Čtěte ZDE: Muži se mění na ženy: Důvod? Hormonální antikoncepce. Brusel chce alespoň „čistit“ vodu. „Pilulka“ zabíjí a způsobuje rakovinu. Jde ale o víc, než jen o to
Pokud nacpeme ženy hormony, které následně putují do vody, a jež opět pijeme, těžko se divit tomu, že se píše, že „podle posledních evropských výzkumů má plně zdravé a funkční spermie jen necelých 48 % mužů ve věku do 37 let. Přitom muži většinou nemají ani tušení o tom, že u nich existuje nějaká komplikace“. Ženy na tom nejsou o mnoho lépe – po dlouhodobém užívání báječné „pilulky“ se často ženský cyklus již nepodaří znovu „resuscitovat“. Nemluvě o stresu (jenž prokazatelně způsobuje neplodnost), kterému jsou vystaveny jak v této věci, tak celkově, ve svém báječném, „feministickém ráji“ – vyčerpávajícím zaměstnání... a tak dále.
Mít děti? Regulovat!
Mnoho toho bylo napsáno o tom, že hormonální antikoncepce je ve skutečnosti snahou o snížení světové populace. Ruku v ruce s šílenostmi typu dětské euthanasie či potratů na přání kráčí do pekelných krajů eugeniky. Mysleli jsme si, že snaha vybírat pro existenci pouze „vhodné“ lidské bytosti zemřela s nacismem, avšak nestalo se. Populární moderní „vědci“ jako Richard Dawkins jsou toho živým důkazem.
Čtěte ZDE: Populární darwinista otevřel „Pandořinu skříňku“: Je civilizované potratit dítě s vrozenou poruchou? Evoluce jako nové náboženství a vědci jako moderní kazatelé
V tomto smyslu je pak možné vnímat asistovanou reprodukci jako cosi, co v jistém svém aspektu přece jen narušuje temné plány těch, jejichž „mluvčím“ je i Bill Gates, a kteří považují snížení světové populace o minimálně „deset až patnáct procent“ a nejlépe „na nulu“ za výtečný nápad. O tom ostatně svědčí i kontroverze, která se nedávno rozpoutala kolem článku teoložky (!) Cristiny Richieové z Bostonu.
Ta se ve své nejnovější vědecké práci absolutně neptá po jakýchkoli etických (či nedejbože teologických) úskalích celé věci. Cílem je jediné: regulovat! Mít děti je totiž podle soudružky Richieové již tak „dost špatné“, neboť jsou to „karbonové balíčky“, přispívající ke globálnímu oteplování. Proto je třeba patřičně zpoplatnit jejich rození alespoň tam, kde to jde. Mike Adams ze serveru naturalnews.com k tomu píše:
Úbytek novorozenců jako řešení
Zdaleka ne nejpodivnější na celé věci je, že tu studii publikoval Časopis pro etiku v medicíně (Journal of Medicinal Ethics). Její autorka, Cristina Richieová z teologické fakulty Bostonské univerzity, v ní v zásadě dochází k závěru, že moc novorozenců má špatný dopad na životní prostředí, takže – no, takže by jich mělo být méně.
Za druhé navrhuji, aby zodpovědná místa zakázala umělé oplodnění pro osoby, které nejsou prokazatelně biologicky neplodné. Konečně vyzývám zodpovědná místa a každého, kdo má obavy ohledně klimatické změny, aby zvážili dopad průmyslu reprodukčních technologií na klima a posunuli jej směrem k ekologické udržitelnosti.“ PravíRichieová ve své podnětné práci, v níž také označuje děti za „karbonové balíčky“.
Kupodivu však autorka nedoporučuje, aby ubylo Cristin Richieových.
Abstrakt její studie, nazvané „Jak by měl vypadat průmysl reproduktivních technologií, příznivý k životnímu prostředí?“, mimo jiné říká: Pomocí technologií asistované reprodukce (TAR) se rodí množství dětí, které zvyšují celosvětové emise oxidu uhličitého. Pokud zvážíme přínos reproduktivních technologií vzhledem k celkové škodě, která tak vzniká na životním prostředí, dojdeme k závěru, že neregulované TAR nelze ospravedlnit. Přesto se může průmysl kolem TAR posunout směrem k trvalé udržitelnosti jako součást širšího zeleného trendu v bioetice.“
Abychom si ujasnili terminologii, podle stránek Centra pro kontrolu a prevenci nakažlivých onemocnění (jakéhosi „praktického ministerstva zdravotnictví v USA“, pozn. aut.), znamená TAR metody a procedury, vedoucí k umělému navození těhotenství.
Děti jsou neekologické
Richieová tvrdí, že integrace „ekologického étosu do průmyslu TAR“ může vést k tomu, že bude „klimatická změna“ „zmírněna“ a současně se „diskurs o spotřebě může stát předmětem širší veřejné debaty“.
Když pomineme příšerný newspeak, který už ani není vědeckým žargonem, dojdeme k jasnému závěru, o co paní Richieové vlastně jde. Dále totiž píše: „Ačkoli je dopad přirozeně narozených dětí na životní prostředí nepopiratelně škodlivý, zaměřím se nyní na TAR průmysl. Ten je antropogenním zdrojem emisí oxidu uhličitého, které mohou podporovat klimatickou změnu. Toto průmyslové odvětví je zdrojem zhoršování životního prostředí, na který se většinou naše pozornost nezaměřuje, a liší se podstatně od přirozeného rozmnožování, neboť kliniky asistované reprodukce poskytují své služby za poplatek, a tak mohou být objektem ekonomických zásahů a bioetického zkoumání.“
Jinými slovy, přirozeně narozené děti jsou samy o sobě pro životní prostředí dost hrozné, ale miminka, narozená z asistované reprodukce, jsou mnohem horší. A protože kromě toho „přirozené rozmnožování“ tak dobře regulovat (zatím) nejde, musí být celý „průmysl TAR“ podroben „zkoumání“ (což jinými slovy znamená „uregulován k smrti“).
Vědecká kontrola populace
Všimněme si, jak paní Richieová vychází z předpokladu, že člověkem způsobené globální oteplování (dnes maskovaně nazývané „klimatická změna“, neboť se kupodivu stále neotepluje) je jasný fakt, o němž se nediskutuje, ačkoli tomu tak zjevně není.
Čtěte ZDE: IPCC dává zpátečku. Hysterie s „globálním oteplováním“ se potichu vytrácí. Tento „zelený žert“ z nás však bude sát krvavé peníze ještě celá desetiletí
„V této práci nejprve stručně shrnu současný stav lidmi způsobené klimatické změny, načež předestřu dvě strategie ochrany přírody, které se mohou týkat průmyslu TAR,“ píše se ve shrnutí její „výzkumné práce“. Její „strategie“ a doporučení se přitom nerovnají ničemu menšímu, než kontrole populace, založené navíc na nikdy neprokázané vědecké teorii.
„Za prvé je třeba zavést program omezení emisí oxidu uhličitého (a tedy „povolenek“, pozn. red.) pro zařízení, provádějící asistovanou reprodukci. Za druhé navrhuji, aby zodpovědná místa zakázala umělé oplodnění pro osoby, které nejsou prokazatelně biologicky neplodné. Konečně vyzývám zodpovědná místa a každého, kdo má obavy ohledně klimatické změny, aby zvážili dopad průmyslu reprodukčních technologií na klima a posunuli jej směrem k ekologické udržitelnosti.“ Praví Richieová ve své podnětné práci, v níž také označuje děti za „karbonové balíčky“.
Biologický kolonialismus
Wesley J. Smith, advokát v oblasti bioetiky a poradce Centra pro bioetiku a kulturu, píše o Richieové na svém blogu na LifeNews.com: „Nejspíš je potřeba horečky kolem globálního oteplování, aby bioetická lobby mohla rýpat do asistované reprodukce... Nevím, zda to byla Richieová, či kdo vymyslel termín „karbonové balíčky“, ale je to šílené a absurdní. Děti jsou děti, ne nějaké uzlíčky, produkující oxid uhličitý. TAR je velmi „divoké“ odvětví, což není správně, ačkoli si z toho mnoho bioetiků hlavu nedělá. Jenže Richieová nesmyslně tvrdí, že důvodem, proč bychom měli změnit své smýšlení o asistované reprodukci, je globální oteplování.“ Jak Smith vysvětluje, to co je skutečným problémem asistované reprodukce, není ani tak to, že množství dětí, narozených na základě umělých metod, neustále vzrůstá, ale především „biologický kolonialismus, který vede k využívání náhradních matek-rodiček a strašidlo eugeniky, které už zabořilo své tesáky hluboko do srdce celého odvětví.“
Smith uzavírá svou úvahu jako rozumně uvažující člověk: „Když si vezmeme, že pomocí asistované reprodukce měníme zvolna lidskou bytost v jakýsi objekt – nezlobte se, ale globální oteplování je opravdu to poslední, co mě v této souvislosti zajímá.“
Strašidlo tohoto světa
K Miku Adamsovi a Wesleymu Smithovi lze dodat jen jedno: Globální oteplování ve skutečnosti pramálo zajímá i paní Richieovou. Je však – na rozdíl od poctivě uvažujícího pana Smithe – zcela na straně onoho „strašidla“, které se podle něj zakouslo do srdce medicínského odvětví. Můžeme mu přiřadit různá jména. Křesťané ho nazývají odjakživa satanem. Cílem, k němuž toto „strašidlo“ směřuje je, – v konečném důsledku – dokonale „regulovaná“, nesvobodná lidská bytost. Či rovnou odstranění lidského druhu z povrchu zemského, jako nejlepší způsob jak uchovat planetu „trvale udržitelnou“ – pro nikoho.
Tagy článku