Migrační krize má potenciál stát se pro evropské národy a mezi nimi i pro naši kulturu, bezpečnost a budoucnost našich dětí problémem apokalyptických rozměrů. Lokajský přístup mnoha našich politických lídrů (ČSSD, lidovců, TOP 09) nám tak zadělává na mnohem větší problémy, než jsme měli možnost v posledních letech vídat v ulicích západoevropských velkoměst. Především tím však současně aktivně pomáhají podrýt beztak již notně otřesenou a veskrze vyprázdněnou evropskou kulturu a identitu.
O mocenských strukturách zapřičiňujících a podporujících narůstající chaos v Evropě asi už jen málokdo má iluze. Nejsmutnější však je, že tragickou roli v celém příběhu hrají mnozí představitelé naší katolické církve a některé křesťanské spolky. Tedy ti, kdo by měli být hlavní hrází před příbojem barbarských a démonických sil tak, jako jí byli jejich předci v minulosti.
Milosrdenství, nebo manipulace?
To by ovšem nesměla být Církev v takovém stádiu liberálně modernistického rozkladu, v jakém dnes je. Už bezmála před půl stoletím na 2. vatikánském koncilu církevní elity rezignovaly na obranu křesťanských hodnot. Dnešní dominující liberální (takzvaně progresivistické) kruhy v čele s papežem Františkem se v destrukci křesťanské Evropy nyní doslova realizují. Dávno je nezajímá důsledné hledání Pravdy, obrana našich základních náboženských a společenských hodnot a principů. Ve zlovolné interpretaci migrační krize si našli únikový prostor, jenž zaplňují floskulemi na téma jakéhosi neurčitého milosrdenství a humanismu, mystifikačně vycházejících z principů křesťanské lásky.
Věroučným otázkám, jejich struktuře a logice již dnes málokdo rozumí, proto mnozí manipulovaní křesťané tuto novou "teologii" sdílejí a podporují. Nelze se tomu divit, když z nejvyšších vatikánských pater znějí politické výzvy typu Být křesťanem znamená nestavět zdi, jak o tom v Mexiku hovořil papež František. bezprecedentně se zapojující do americké prezidentské kampaně na straně současného washingtonského establishmentu. Dává najevo, že například Desatero je pro něj překonaná záležitost, důležitější je prý pomáhat migrantům.
Čtěte ZDE: Ďábelský útok na naše nejbližší je realita: Předobraz rodiny a národa také. Nejvznešenější zřízení na Zemi diktuje povinnost naplňovat přirozený Řád. Zrada evropských vlád tváří v tvář šelmě z Blízkého východu
Rozkladné aktivity u sousedů
V Německu, Rakousku a některých dalších zemích jsou křesťanské struktury naplno zapojeny do těchto zničujících proimigračních politických kampaní. Bezpočet akcí a iniciativ "vítačského" (tedy nejen charitativního, což by bylo ještě pochopitelné) charakteru je pořádáno katolickými organizacemi. Příznačné je, že na jedné takové velké akci v Německu byla jako partner akce uvedena i Nadace nepokřtěného Václava Havla.
Zneužitím étosu křesťanského milosrdenství a přirozené ochoty k pomoci bližním roste nebezpečí, že křesťanství začne v Evropě fungovat jako rozkladný prvek. Namísto toho, aby národy stmelovalo, navracelo je ke kořenům vlastní identity a státnosti, je se svým morálním imperativem používáno jako nástroj k jejich zničení. Namísto jednoho staletého nepřítele - islámu - tak má chudák zmatený Evropan nepřátele dva. Tím se však rozklad evropských národních a státních společenství jen dále urychluje.
Mnoho zděšených křesťanů po celém světě si tuto situaci uvědomuje. U nás však dosud chyběl hlas, který by se pokusil toto stanovisko artikulovat, a tím vytvořit základ jakési vnitřní "občanské" opozici. V této chvíli však o tomto "tichu" můžeme, zdá se, hovořit v minulém čase. Protože tato iniciativa bude bezpochyby hlavními médii ignorována (a teprve pokud se stane masovější, bude samozřejmě skandalizována), pokládáme za svou povinnost hlasitě na ni upozornit:
Otevřený list věřících k aktuální situaci v Evropě a České republice
Motto: “Popatřete mezi národy a vizte, divte se a trňte, neboť událost se zběhne za dnů vašich, které by nikdo nevěřil, kdyby mu byla vypravována. Neboť aj, já vzbudím Chaldy, národ krutý a hbitý, který zchodí široširou zemi, aby zabral sídla, jež nejsou jeho.“ Starý zákon, Hab I,6
Milost a Pokoj Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista vám všem!
Tváří v tvář vážné dějinné situaci, vědomi si své odpovědnosti před soudem Páně i před zraky budoucích generací a vedeni neodvolatelnou povinností vydat svědectví pravdě, rozhodli jsme se obrátit na českou veřejnost, politické představitele a duchovní autority tímto otevřeným listem.
Naše vlast, Česká republika, leží v samém srdci Evropy. Tvrdá práce našich předků, jejich odříkání, jejich Víra a z ní vyplývající pevné mezilidské vztahy a životní hodnoty, daly vyrůst materiálnímu a duševnímu bohatství, z něhož čerpáme dodnes. Toto bohatství není samozřejmostí a je ohroženo z mnoha stran. Mimo jiné i tím, jak velmi se evropské státy pod ideovým vedením EU, vzdálily od hodnot, na kterých byly vystavěny.
Zcela mimořádné ohrožení však podle našeho názoru představuje současná vlna nelegální migrace, jež se do evropských zemí valí od počátku loňského léta. Podle dostupných údajů tvoří v celkovém složení této migrační vlny uprchlíci z válkou stižených oblastí jen zhruba 20 %, ostatní příchozí jsou buď ryze ekonomickými migranty, jejichž touhu po vyšším hmotném standardu není v silách evropských zemí uspokojit, nebo onen „národ krutý a hbitý“, totiž příznivci různých forem militantního islamismu (ISIL, hnutí Boko-Haram apod.), kteří do Evropy přicházejí s úmyslem páchat zlo!
Snaha části politických elit nevidět a zamlčovat před českou veřejností tato fakta je krátkozrakým hazardem svědčícím o slabosti jejich intelektu nebo charakteru.
Motto 2: „Jiné evangelium ovšem není, leč jsou někteří lidé, kteří vás matou a chtějí převrátiti evangelium Kristovo v pravý opak. Avšak i kdybychom my sami nebo sám anděl z nebe kázal jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, buď proklet!“ Nový Zákon, List Galatským I,7
Z médií zaznívají apely vyzývající k otevřenosti vůči imigraci, často doprovázené působivými záběry na migrující matky s dětmi a dovolávající se občas i křesťanských hodnot lásky k bližnímu a milosrdenství. Jde o drsnou formu citového a morálního vydírání, vytvářející navíc dojem, že kdo si myslí o masové imigraci něco negativního, je patrně zlý člověk a špatný křesťan. Výzvy s takovou dikcí přicházejí i od některých duchovních. Proto považujeme za nutné veřejně reagovat, distancovat se co nejrozhodněji od tohoto nátlaku a svévolného obviňování a připomenout, že k zásadám naší Víry nikdy nepatřila rezignace na zdravý rozum a ochota ohrozit domovy své a svých spoluobčanů! Takovou „víru“ bychom nikdy nepřijali, nesdílíme ji a s odkazem na výše uvedená slova apoštola Pavla ji odmítáme, i kdyby nám ji „sám anděl z nebe“ kázal.
V těžké chvíli, kdy v důsledku nesmyslné politiky významných zemí EU, zejména Německa, dochází k přílivu statisíců migrantů do Evropy, což již dnes znamená vážnou hrozbu i pro Českou republiku, chceme pro vyjádření svého postoje použít slov, jež kdysi v jiné souvislosti použil někdejší pražský arcibiskup, kardinál Tomášek: „Stojíme na straně národa!“ V dobrém i zlém. Nikoli na straně těch, kteří nezodpovědnou, a snad dokonce úmyslně chybnou politikou evropské národy ohrožují!
Motto 3: „Pokrytci, úkazy na nebi i zemi umíte posoudit, jak to, že neumíte posoudit tento čas? Proč nedokážete sami od sebe rozpoznat, co je správné?“ Nový Zákon, Evangelium podle Lukáše XII,56-57
Jako křesťané věříme, že je třeba pomáhat trpícím, ať přicházejí odkudkoli, láska k bližnímu nás ovšem nezavazuje k přehlížení evidentních skutečností. To by byla karikatura křesťanství a příčina oprávněného pohoršení.
Jako většina soudných lidí vidíme pochopitelně i my, že účastníci současné migrační vlny jsou do Evropy dováženi organizovaně, neprůhlednými sítěmi pašeráckých gangů, pocházejí z prostředí kulturně zcela odlišného, je jich příliš mnoho a většina z nich nemá kvalifikaci uplatnitelnou ve zdejších podmínkách. Jen stěží mohou pro naši společnost představovat přínos, zato s sebou přinášejí řadu rizik.
Nicméně, máme-li zůstat věrni vlastním hodnotám, nemůžeme odmítnout pomoc potřebným. Ovšem pomoc založenou na správném odhadu vlastních sil a pravdivém zhodnocení situace. Milosrdný Samaritán, o němž hovoří náš Pán ve známém podobenství, potřeboval k pomoci ubožákovi něco peněz, soumara a blízkou hospodu. Také naše pomoc uprchlíkům musí zvažovat možnosti a limity naší země a směřovat jen k lidem skutečně ohroženým, kteří rádi přijmou i skromné útočiště, nikoli k těm, kteří sní o bezpracném zisku, lžou, vznášejí nároky a projevují agresivitu. Milosrdný Samaritán pomáhal muži zbitému a oloupenému lotry, ne oněm lotrům.
Závěr: “Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ Nový zákon, Jan XVIII,37
Masová imigrace není přírodním jevem, kterému by se nedalo čelit, a s nímž by se bylo nutno odevzdaně smířit. Státy žijí z daní a mají proto vůči občanům své povinnosti. K nim patří na prvém místě zajištění nedotknutelnosti hranic a ochrana zákonem garantovaných práv a svobod. Žádné nadnárodní závazky nemají sílu z uvedených povinností stát vyvázat, ani neobstojí jako relevantní alibi před soudem dějin. Neschopnost či neochota vlád tyto primární funkce plnit vzbuzuje zatím nesmělé, časem ale jistě razantnější, pochyby o legitimitě státní moci a otázku, proč by za takových okolností měli naopak občané plnit své povinnosti vůči ní. Nekritická otevřenost masové imigraci tak přináší kromě hrozeb bezpečnostních, zdravotních a dalších, také nebezpečí úpadku veřejné autority a vypuknutí společenského chaosu.
Jsme navíc přesvědčeni, že kdyby měla Česká republika pojmout obdobný příliv imigrantů jako naši západní sousedé, znamenalo by to životní ohrožení kultury, jazyka a fyzické existence českého národa. Dopustit něco takového nemáme právo. Stvořitel nás obdařil srdcem i rozumem, jsme povinni se jimi řídit a včas činit, co je třeba.
Naslouchejme tedy stejnou měrou hlasu srdce a rozumu, naslouchejme hlasu pravdy, protože o něm náš Pán praví:. „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí“.
Souhlas s Otevřeným listem věřících k aktuální situaci v Evropě a České republice můžete vyjádřit prostřednictvím e-mailu:
[email protected].
www.krestaneprotiimigraci.cz
Tagy článku