Skupina bývalých muslimů, kteří přijali katolickou víru, napsala papeži Františkovi otevřený dopis s prosbou, aby změnil svoje učení ohledně islámu.
Hned v úvodu vysvětlují, proč volí takovou formu: „Po řadu let se s Vámi mnoho z nás snažilo při různých příležitostech spojit, a nikdy jsme neobdrželi sebemenší odpověď na naše dopisy nebo žádosti o setkání.“
Proislámský papež
„Pokud je islám sám o sobě dobrým náboženstvím, jak podle všeho učíte, proč jsme se stali katolíky? Nezpochybňují Vaše slova smysluplnost rozhodnutí, které jsme udělali riskujíce své životy? Víte, že islám nařizuje smrt těm, co od něj odpadli (korán 4, 89; 8, 7-11)? […] Nemá nás snad znepokojovat, že papež, jak se zdá, předkládá korán jako cestu spásy? Máme se vrátit k islámu?“ ptají se zmínění konvertité.
A pokračují: „Jak můžete mluvit o míru a schvalovat islám, jak to podle všeho činíte: ‚Vyhnat nemoc ze svého srdce, jež otravuje náš život… Ti, kdo jsou křesťané, s pomocí bible a ti, kdo jsou muslimové, za pomoci koránu‘ (Řím 20. ledna 2014)?“
Upozorňují, že islám nemůže být spojencem v boji „proti silám, které chtějí ovládnout a zotročit svět“, protože „sdílí stejný totalitní logiku založenou na odmítnutí Kristovy královské moci“.
„Islám jako pravý antikrist existuje pouze jako nepřítel všech: ‚Propuklo mezi námi a vámi nepřátelství a nenávist až na věky, dokud neuvěříte v jediného Alláha!‘ (60, 4). Pro korán jsou křesťané ‚ nečistotou‘ (9, 28), ‚nejhorší ze všech stvoření‘ (98, 6), a všichni jsou odsouzeni do pekla (4, 48), proto je Alláh musí vyhladit (9,30).
Čtěte ZDE: Islámské právo šaría v Evropě: Již brzy. Zrazují nás i vlastní duchovní. Kardinál Burke o jediné účinné formě vzdoru. Dvojí tragédie zabitého kněze. Najdeme odvahu říci ďáblu NE?
Verš meče
Nesmíme se nechat zmást verši koránu, které jsou považovány za tolerantní, jelikož je všechny ruší verš meče (9, 5). Tam, kde evangelium hlásá dobrou zprávu o Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání pro spásu všech a naplnění smlouvy započaté s Hebrejci, Alláh nemůže nabídnout nic jiného než válku a vraždění ‚nevěřících‘ výměnou za svůj ráj: ‚A oni bojují na cestě Alláhově, zabíjejí a jsou zabíjeni‘ (9, 111). Nezaměňujeme islám za muslimy, ale pokud pro Vás ‚dialog‘ znamená hlas pokoje, pro islám je to pouze další způsob vedení války.“
Proislámská vyjádření papeže podle autorů dopisu vedou k tomu, že „muslimové nejsou povzbuzováni k tomu, aby se vzdali islámu, a mnoho bývalých muslimů, jako např. Magdi Allam, opouští Církev znechuceno její zbabělostí, zraněno pochybnými gesty, zmateno nedostatkem evangelizace, pohoršeno vychvalováním islámu… Tak jsou nevědomé duše uváděny v omyl…“
Otevřený dopis končí slovy: „Církev musí v zájmu spravedlnosti a pravdy ukazovat, proč jsou argumenty, které islám vznáší, aby se rouhal křesťanské víře, falešné. Kdyby k tomu Církev našla odvahu, nepochybujeme, že by se miliony muslimů, stejně jako jiných mužů a žen hledající pravého Boha, obrátilo. Jak jste řekl: ‚Ten, kdo se nemodlí ke Kristu, modlí se k ďáblu‘ (14. března 2013). Kdyby lidé věděli, že směřují do pekla, odevzdali bys své životy Kristu (viz korán 3, 55).“
Na rozdíl od promuslimského papeže, mnozí jiní mluví jasnou řečí:
Roberto de Mattei: Pro muslimy jsme pohoršením
Jaký to má smysl mluvit o teroru, ale zamlčovat, že je to teror islámský?
Útok na redakci Charlie Hebdo byl zahájen výkřikem: „Allahu akbar!“, aby byl pomstěn Mohamed za karikatury; za kalašnikovy teroristů stojí jasný obraz islámského světového názoru. Teprve nyní začínají západní bezpečnostní služby brát vážně hrozby Abu Muhamada al-Adnaniho, které publikoval v několikajazyčném komuniké v „The Long War Journal“!
»Dobudeme Řím, jeho kříže odstraníme, se svolením Alláha, Nejvyššího, učiníme z jeho žen otrokyně«, prohlásil mluvčí IS svým přívržencům. Neopakoval pouze výrok, že »nevěřící budou zničeni, ať se nacházejí kdekoliv«, nýbrž dal k tomu pokyn: »Umístěte výbušniny na jejich cestách, napadněte jejich statky, vnikněte do jejich domů, srazte jim hlavy! Nesmí se nikde cítit bezpeční! Když nebudete moci získat výbušniny nebo munici, izolujte nevěřící Američany, nevěřící Francouze nebo jakékoliv jejich spojence: roztlučte jim lebky kameny, zabijte je nožem, srazte je autem, kdekoliv je svrhněte, probodněte nebo otravte!«
Čtěte ZDE: Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé: praví následníci Mohameda. Propaganda a iluze o pokoji. Mír s muslimy? Krátkodobá válečná strategie!
Nebezpečná iluze
Děláme si iluze, že válku, která již začala, islám Západu nevyhlásil, nýbrž že je to válka uvnitř islámského světa a že jedinou cestou k záchraně je podporovat umírněný islám, aby porazil fundamentalisty, jak to napsal 11. ledna v Corriere della Sera Sergio Romano. Ve Francii se teď nejvíce opakuje „amalgámový slogan“. Znamená to, že se nemá slučovat umírněný islám s radikálním. Nicméně společným cílem veškerého islámu je dobýt Západ a svět. Kdo tento cíl nesdílí, není z muslimského pohledu umírněný muslim, nýbrž prostě špatný muslim.
Rozdíly, když už, se týkají nikoliv cílů, nýbrž prostředků k dosažení cíle: muslimové z Al Kaidy a IS, zvolili leninskou cestu násilné akce. Muslimští bratři sledují cestu Gramsciho: kulturní hegemonii. Mešity jsou náborová centra kulturní války. O volbě prostředků je možno diskutovat i uvnitř islámu. O konečném cíli panuje jednomyslná shoda: rozšíření šaria – koránského zákona - na celý svět.
Islám znamená podrobení
Islám je podstatné jméno které zní v překladu „podrobení“. Podrobení, aby byl zmírněn teror, to je scénář budoucí Evropy, který líčí Michel Houllebecq ve svém nejnovějším románu, který byl co nejrychleji stažen z francouzských knihkupectví. Ne k teroru znamená pro naše politiky ne k násilnému podrobení džihádisty, ale Ano k mírovému podrobení Západu v určitém umírněném Dhimmi – statusu.
Západ prohlašuje, že je ochoten přijmout islám „s lidskou tváří“. Co však ale na islámu ve skutečnosti odmítá, není násilí, nýbrž absolutní nárok ve sféře náboženství. Pro Západ existuje licence k zabíjení ve jménu morálního relativismu, nikoliv však ve jménu absolutních hodnot. Potraty jsou na Západě ve všech státech praktikovány a žádný šéf či státník, který v Paříži demonstruje proti teroru, je neodsuzuje. Co je to však potrat, ne-li legalizace teroru, státního teroru, který je podporován či ospravedlňován, nikoliv však odsuzován? Jaké vůbec právo mají západní státníci demonstrovat proti teroru? Nepohybují se na nebezpečně tenkém ledu?
Zatímco bývalý šéf extrémně levicové „Lotta Continua“ Adriano Sofri při pohledu na smuteční pochod Paříží oslavoval Evropu, která se »pod Bastilou znovu probudila«, tvrdila postmoderní filozofka Julia Kristeva, která je velice drahá kardinálu Ravasimu, v listu La Repubblica 13. ledna 2015, že »ono osvícenské náměstí zachránilo Evropu« a že »tváří v tvář nebezpečí, že se stanou abstraktními pojmy, vtělily se volnost, rovnost a bratrství do milionů lidí«.
Čtěte ZDE: Papež František: Apoštol islámu a nepřítel křesťanství. Muslimské hordy musí do Evropy, i když nás chtějí vyvraždit. Kde je v rozporu se svými předchůdci, africkými biskupy, naukou i zdravým rozumem?
Kdo vynalezl teror?
Kdo však vynalezl teror, ne-li republikánská Francie, aby zničila všechny odpůrce Francouzské revoluce? Ideologie a praxe terorismu stanuly poprvé v dějinách po boku Francouzské revoluce, zvláště 5. září 1793, když konvent učinil „teror“ běžnou a ústřední součástí svého revolučního systému. První genocida, která jako taková vstoupila do povědomí, byla uskutečněna proti kraji Vendée. Byla provedena ve jménu republikánských ideálů volnosti, rovnosti a bratrství. Komunismus, který si vytkl za cíl dokončit sekularizaci započatou francouzskou revolucí, rozvinul teror na globální úrovni a během sedmdesáti let si vyžádal více než 200 milionů mrtvých. A není dnešní islámský terorismus filozofie Koránu kontaminovaná ze Západu importovanou marxisticko - osvícenskou praxí?
Charlie Hebdo jsou noviny, ve kterých od jejich založení byla satira dána do služeb anarchisticko – liberalistické životní filozofie, jejíž kořeny vyrůstají z protikřesťanského osvícenství. Tento francouzský list byl známý svými karikaturami Mohameda. Nesmíme ovšem zapomínat na nechutné urážející karikatury Boha, které byly zveřejněny v roce 2012, aby podpořily legalizaci homo-sňatků. Redaktoři „Charlie Hebdo“ jsou chápáni jakožto extrémní, ale konec konců jde o koherentní projev relativistické kultury, která se rozšířila po celém Západě. Jsou tak jako teroristé, kteří je napadli, výrazem nenávisti k Západu, a ta je dominantní v celém islámském světě.
Čtěte ZDE: Islám versus evropská demokracie: Stejně krvavé základy i důsledky. Robespierre a Mohamed - rodní bratři? Co vlastně slavil dav v Nice? Není ani "mírumilovný islám", ani "evropské demokratické hodnoty"
Islám není možno překonat relativismem
Ty, kteří zastávají existenci absolutní objektivní pravdy, stavějí novo-osvícenci do jedné řady s islámskými fundamentalisty. My však spojujeme relativismus s islámismem, protože oběma je vlastní smrtonosný fanatismus. Fanatismus není projevem pravdy, nýbrž intelektuální a emocionální deformace, která vzniká odklonem od pravdy. Existuje jen jedna pravda, ve které může svět najít mír, to znamená řád: Ježíš Kristus, Boží Syn, k němuž musí směřovat všechny věci na nebi i na zemi, aby se uskutečnil „Kristův pokoj v Kristově království“, jak na to poukázal Pius XI. v encyklice Quas Primas z 11. prosince 1925 a označil za ideál pro každého křesťana.
Není možno bojovat proti islámu ve jménu osvícenství a už vůbec ne ve jménu relativismu. Co se může proti němu postavit, je přirozený řád a Boží zákon, které popírá od základu jak relativismus, tak islám. Z toho důvodu musíme vysoko pozvedat Kříž, odmítaný laicismem i islámem, a učinit z něj prapor pro svůj život a pro své jednání:
My však hlásáme Krista, a to ukřižovaného, pro židy je to pohoršení a pro pohany bláznovství, řekl apoštol Pavel (1 Kor, 1, 23). Můžeme s ním říct: My však hlásáme Krista, a to ukřižovaného, pro muslimy je to pohoršení, a pro laicisty hloupost.
Proislámská vyjádření papeže podle autorů dopisu vedou k tomu, že „muslimové nejsou povzbuzováni k tomu, aby se vzdali islámu, a mnoho bývalých muslimů, jako např. Magdi Allam, opouští Církev znechuceno její zbabělostí, zraněno pochybnými gesty, zmateno nedostatkem evangelizace, pohoršeno vychvalováním islámu… Tak jsou nevědomé duše uváděny v omyl…“
Otevřený dopis končí slovy: „Církev musí v zájmu spravedlnosti a pravdy ukazovat, proč jsou argumenty, které islám vznáší, aby se rouhal křesťanské víře, falešné. Kdyby k tomu Církev našla odvahu, nepochybujeme, že by se miliony muslimů, stejně jako jiných mužů a žen hledající pravého Boha, obrátilo. Jak jste řekl: ‚Ten, kdo se nemodlí ke Kristu, modlí se k ďáblu‘ (14. března 2013). Kdyby lidé věděli, že směřují do pekla, odevzdali bys své životy Kristu (viz korán 3, 55).“
Zdroj 1. Zdroj 2.
Tagy článku