V předvečer svátku svatého Jakuba došlo v Santiago de Compostela k největšímu železničnímu neštěstí v historii Španělska. Je všechno jenom náhoda?
Václav Danda Španělsko oněmělo hrůzou. Místo oslav jednoho z největších křesťanských světců se v cíli tradičních křesťanských poutí, které vyvrcholily ve čtvrtek 25. července, připravují pohřební obřady. Španělsko drží za oběti vlakové havárie státní smutek.
Železniční odborníci svorně kroutí hlavami: Jak se mohl rychlovlak řízený nejmodernější počítačovou technikou vřítit na předměstí Santiaga de Compostela do prudké zatáčky neuvěřitelnou rychlostí 190 km v hodině, když v tomto místě je povolena maximální rychlost souprav 80 km? Jde přitom o jednu z nejprudších zatáček na trati, kterou každý ze zkušených mašinfírů zná. Své podivení nad tím vyjádřil i prezident Asociace strojvůdců Jindřich Hlas. V České televizi se vyjádřil v tom smyslu, že si to nedovede nijak rozumně vysvětlit.
Havárie měla tragické následky. Zemřelo téměř osmdesát lidí a další zatím bojují v nemocnici o život. V kritickém stavu je 36 těžce zraněných. Nemocnice ošetřily kolem dvou stovek většinou těžce zraněných.
V důsledku tohoto strašného neštěstí byly zrušeny oslavy svátku svatého Jakuba, za jehož ostatky uloženými v katedrále v Santiagu každoročně putují statisíce věřících z celého světa.
Byla to opravdu náhoda?
Byla to náhoda, že k tomuto strašnému neštěstí došlo právě v den, kdy se do města sjíždějí tisíce křesťanských poutníků? Ti tvořili také velmi pravděpodobně i většinu cestujících ve „vlaku smrti“. Co vedlo strojvedoucího k tomu, že najel do zatáčky rychlostí, o které musel vědět, že nemůže skončit jinak než tragédií? Chtěl snad spáchat sebevraždu? A co automatické systémy řízené počítačem, kterými jsou tyto supermoderní rychlovlaky vybaveny? Proč nezafungovaly?
Je možné na dálku ovlivnit rychlost vlaku?
Je technicky možné ovlivnit na dálku rychlost moderních rychlovlaků řízených počítačem? Rozhodně to nelze vyloučit. Druhá otázka by v takovém případě zněla, komu by takový hrůzný čin prospěl? Co třeba někomu, komu leželo v žaludku, že se statisíce katolíků scházejí při společné modlitbě a připomínají si křesťanské základy Evropy? Vždyť právě svatý Jakub patří k úhelným kvádrům křesťanské civilizace. Možná je to odvážná spekulace, ale neměli bychom se bát vyslovit ji: Nebyli jsme svědky španělského 11. září?
Připomeňme si, kde se tragédie stala.
Duchovní střed Evropy
Santigo de Compostela je již více než tisíc let cílem křesťanských poutníků směřujících sem sítí poutních cest, křižujících Evropu. Ve zdejší katedrále jsou uloženy ostatky svatého Jakuba, apoštola, jednoho z Kristových učedníků.
Papež Alexandr III. udělil Santiagu de Compostella titul Svaté město - stejné jako má Jeruzalém a Řím. Město se stalo nejvýznamnějším poutním místem středověku, které přitahovalo až do 15. století dokonce více poutníků než Řím nebo Jeruzalém.
Apoštol Jakub byl zprvu pohřben v Jeruzalémě. Legenda vypravuje, že první křesťané postavili na místě Jakubova umučení v Jeruzalémě kostel svatého Jakuba. Odtud byly jeho ostatky za císaře Justiniána I. přemístěny do palestinského kláštera Raithu. Do Španělska je podle legendy dopravili tři mniši. Nejprve byla za místo uložení ostatků svatého Jakuba zvolena Zaragoza, ale ta byla v roce 714 dobyta Maury. Na ochranu před nimi byly ostatky přeneseny do Galicie, kde na čas upadly v zapomenutí. Teprve za krále Alfonze Cudného byly v tamní mramorové hrobce roku 813 objeveny biskupem Teodomirem z Irie. Král Alfons nad hrobem vystavěl ke cti sv. Jakuba v roce 816 chrám, který byl posvěcen 25. července – a od té doby slaví křesťané svátek velkého světce právě o tomto datu. Později k němu přeložil biskup své sídlo a zároveň začalo kolem vyrůstat město Santiago de Compostella.
Ostatky sv. Jakuba
O Jakubův hrob v Compostele zprvu pečovali Benediktini, ale po nájezdu Maurů r. 997 byl původní chrám zničen. Král Alfons III. dal nad hrobem vystavět v letech 1075-1150 trojlodní katedrálu s půdorysem latinského kříže. Ostatky sv. Jakuba byly uloženy do stříbrné rakve v chrámové kryptě.
K místu na severozápadě Španělska směřují četné slavné poutní cesty lemované kláštery, kostely, útulky a kaplemi (Svatojakubská poutní cesta). Místo Jakubova hrobu je stále předmětem velké úcty a dodnes je cílem četných poutí, nejen poutníků z Evropy, ale z celého světa.
Nyní bude tento významný svátek spojen také se vzpomínkou na bezpříkladnou tragédii. Mnohým jej i zastíní. Je všechno jenom náhoda? Křesťané – katolíci na místě prvním – jsou přesvědčeni, že něco jako náhoda neexistuje. Modleme se proto za zemřelé. A přemýšlejme.
Poutní cesta sv. Jakuba - film.
Tagy článku