Francouzská pošta vydala známku, která vyvolává veřejné pohoršení. Posvětil ji však prezident Hollande. Bude se za to zodpovídat? Jednou zcela určitě.
Redakce Protiproud „Současný francouzský prezident Francois Hollande je sice zcela neschopný prosazovat francouzské národní zájmy, zato když jde o to něco zničit, je vskutku parádní „eso“,“ říká spisovatel Bernard Anthony, z jehož webu citujeme v následujícím textu.
Stejně jako celá Evropa je i současná Francie plná hlubokých rozporů. Byla vždycky, jen je to dnes patrnější. To proto, že zdivočelé levičácké elity, které skrze instituce EU vnucují veřejnosti své ničivé „pokrokové“ vize, hloubí stále větší příkopy mezi veřejností a vládami. Dnešní Francie je v tomto směru nejviditelnější: Milióny Francouzů opakovaně demonstrují za zachování tradiční rodiny, proti zákonu o „svatbách homosexuálů“ . Současný prezident, levičák, který by třeba i v současné české komunistické straně platil za radikála, na ně posílá policejní sbory a zavírá je do vězení.
Čtěte zde: Úspěšný tlak veřejnosti: Student Nicolas Busse je na svobodě.Brutální policejní metody při potlačování občanských svobod kritizují i mnozí policisté.
Politická trafika od Carly Bruniové
Levičák Francois Hollande v Elysejském paláci vystřídal Nicolase Sarkozyho, který o sobě tvrdil, že je pravičák. Kdyby to byla pravda, musel by mít doma hotové peklo, protože jeho atraktivní manželka Carla Bruniová byla vždy ostře nalevo. Kromě jiného se angažovala ve prospěch jistého příslušníka Rudých brigád, který měl být vydán do Itálie.
Carla Bruniová po boku svého manžela Nicolase Sarkozyho
Nejde o nic nového. Vášnivě obhajovala také italskou teroristku Marinu Petrellu, ačkoli její vlastní rodina kdysi uprchla z Itálie právě ze strachu z Rudých brigád. A právě Carla Bruniová, ještě jako první dáma Francie, prosadila v roce 2009 jmenování jistého Philippa Vala ředitelem významného rádia France-Inter.
Kdo je Philipp Vala? Býval šéfredaktorem satirického, antikatolického a často obscénního týdeníku Charlie Hebdo. Valovy zásady jsou „značně elastické“. Prohlašuje se za antilevičáka, ale vždy velmi úzce souvisí s levicovými kauzami. V tom, jak vidno, nejsou čeští „pravicoví“ novináři nijak originální. A právě rozhlasová stanice řízená Philippem Valou se dlouhodobě výrazně angažuje ve prospěch extremistické ukrajinské feministické organizace Femen.
Pokus o napadení prorodinné demonstrace v Paříži ze strany Femen skončil v listopadu 2012 fiaskem
A proč o tom všem vlastně mluvíme?
Francouzská státní pošta právě vydala novou známku s francouzským národním symbolem, dívkou zvanou Marianne. Jenže autor známky obdařil dívku tváří známé ukrajinské militantní feministky Iny Ševčenkové – právě z extremistického hnutí Femen. Dotyčná aktivistka komentovala věc s delikátní poetičností sobě vlastní: „Od nynějška mi budou všichni homofobové, extrémisti a fašisti muset vylízat zadek, kdykoli budou chtít poslat dopis.“
Spisovatel Bernard Anthony k této pro Femen tak typické „pokrokové oplzlosti“ věcně poznamenává: „Poněkud odrazující myšlenka, která nepochybně příliš nepovzbudí francouzské občany k využívání služeb státní pošty, bez nichž se v posledních letech mnoho z nich již beztak obešlo.“ To Yves Daoudal zveřejnil na svém blogu úšklebek ještě prostší: „To se ta slečna mýlí, protože známky jsou samolepící.“
Není to legrace
„Nejvyšší úředníci Francouzské republiky – vydání známky oficiálně posvětil prezident Holande – se tak stali komplici při prosazování ideologického a kulturního vlivu Femen, této antikřesťanské a nihilistické organizace“, říká dále Bernard Anthony. „Tato podivná republika, řízená počtem členů zcela bezvýznamným hnutím LGBT – Lesbian /Bisexual /Gay /Transgendered – (organizace prosazující stále extrémnější politické nároky leseb, bisexuálů, homosexuálů a transsexuálů) zásadně opovrhuje lidskou přirozeností a vůlí většinové společnosti.
Neomarxistka Ina Ševčenková na tiskové konferenci
Jde o neslušnou a nesnesitelně cynickou manipulokracii. Současný francouzský prezident Francois Hollande je sice zcela neschopný prosazovat francouzské národní zájmy, zato když jde o to něco zničit, je vskutku parádní eso. I za tento čin se jednou bude muset zodpovídat.“
„Manipulokracie“ je evidentně slovo vytvořené Monsignorem Antonym. Jeho význam je však bezpochyby jasný. Asi tak jako v českých poměrech zdomácněl pojem „mediokracie“. Oba termíny spolu souvisejí stejně úzce jako nebezpečí, kterému v unijní Evropě společně čelíme.
Ina Ševčenková před svým útěkem do Paříže při podřezávání dřevěného kříže v Kyjevě v září 2012. Kříž byl postaven jako památka obětem komunismu na Ukrajině.
Tagy článku