Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Ďáblovy jezinky v masce pokroku: Jen dva prstíčky... Proměna zlo v dobro salámovou metodou. Nejen homosňatky a adopce. I vraždění neviňátek je již dobro. V církvi přes kopírák. Mocné zbraně obránců Kristovy pravdy

Ďáblovy jezinky v masce pokroku: "Jen dva prstíčky..." Proměna zlo v dobro salámovou metodou. Nejen homosňatky a adopce. I vraždění neviňátek je již dobro. V církvi přes kopírák. Mocné zbraně obránců Kristovy pravdy

4. 12. 2022

Tisk článku

Radomír Malý připomíná o druhé adventní neděli, že satanské ničení křesťanské civilizace i katolické církve probíhá podle stejné metody postupného otevírání "Overtonových oken", v nichž se zlo, pro veřejnost zprvu nepřijatelné ba zločinné, postupně změní na přijatelné - a nakonec na "dobro"

Mno­ho­krát bylo pu­b­li­ko­vá­no, že ďáblo­vi po­hůn­ci po­u­ží­va­jí v boji proti Kris­tu a jeho Církvi „sa­lá­mo­vou me­to­du“, tj. po­stup­né ose­ká­vá­ní zje­ve­né prav­dy, kte­rou Spa­si­tel při­ne­sl na svět.

Ještě přes­něj­ší bude, když při­rov­ná­me tuto tak­ti­ku Bo­žích od­půr­ců k po­stu­pu jezinek ze známé po­hád­ky Bo­že­ny Něm­co­vé o Smo­líč­ko­vi pa­cho­líč­ko­vi. V obou pří­pa­dech stojí na za­čát­ku úmy­sl­ná lež, že re­spek­tu­jí daný řád a pra­vi­dla, chtě­jí pouze ne­pa­tr­nou vý­jim­ku jako „nutné zlo“. Když toho do­sáh­nou, tak agre­siv­ně po­stu­pu­jí dál a z „nut­né­ho zla“ se náhle stane obec­né dobro a z dobra zlo. Tím se od­ha­lí sami jako pod­vod­ní­ci a lháři, ale už je pozdě.

 pp

Když v 60. le­tech mi­nu­lé­ho sto­le­tí li­be­rál­ní a le­vi­co­ví zá­ko­no­dár­ci v jed­not­li­vých stá­tech tla­či­li na le­ga­li­za­ci po­tra­tů, tak ne­po­pí­ra­li evi­dent­ní prav­du při­ro­ze­né­ho mrav­ní­ho řádu, že po­trat je zlo. Tvr­di­li jenom, že se vy­sky­tu­jí kraj­ní pří­pa­dy ohro­že­ní ži­vo­ta nebo zdra­ví matky, zná­sil­ně­ní, psy­chic­ké ne­zra­los­ti ro­di­čů apod., kdy je třeba po­trat pro­vést, i když je zlem, jde prý pouze o „nutné“ zlo.

Jenže dnes již po­trat v je­jich po­je­tí není vůbec ani obec­ným, ani „nut­ným“ zlem, nýbrž tzv. „prá­vem ženy“, „lid­ským prá­vem“ - tudíž „dob­rem“. Obrán­ci ne­na­ro­ze­né­ho ži­vo­ta jsou na­o­pak pro­hla­šo­vá­ni za ná­sil­ní­ky, od­půr­ce práv člo­vě­ka, fa­na­ti­ky atd. Od­mí­tá­ní po­tra­tů, které ještě před pár de­sít­ka­mi let bylo dob­rem, se dnes na­o­pak stalo „zlem“.

Přes­ně jako u jezinek ze zmí­ně­né po­hád­ky. Smo­líč­ko­vi, jemuž jelen, který ho opa­t­ro­val, při­ká­zal ni­ko­mu ne­o­t­ví­rat, lhaly, že ne­chtě­jí jít dovnitř, mají v úmys­lu str­čit tam jenom dva prs­tíč­ky, ohřát se a zase ode­jít. Když Smo­lí­ček po­vo­lil, tak už to ne­by­ly „jenom“ dva prs­tíč­ky, ale celá ruka, pak vnik­nu­tí dovnitř a únos chlap­ce. Pro­pa­gá­to­ři po­tra­tů jsou právě tě­mi­to jezinkami, žel ale ni­ko­li po­hád­ko­vý­mi.

Na po­čát­ku to byly také pouze „dva prs­tíč­ky“ ve formě po­vo­le­ní po­tra­tů „v nouzi“ ja­kož­to „nut­né­ho zla“ – a dnes již jde o ma­so­vou ge­no­ci­du ne­na­ro­ze­ných dětí bez ome­ze­ní, která se stala „dob­rem“. Všech­no za­ča­lo lží a pod­vo­dem jako u těch jezinek z po­hád­ky.

pp

Čtěte ZDE: První adventní neděle: Přichází čas naděje. Příprava na okamžik, kdy tmu světa prozáří Světlo. Nejde jen o tělesné sebeomezení. Ještě důležitější je půst duchovní. Jednota za každou cenu? Ne. Pravda rozděluje. I to je Advent 2022

Salámová lež - metoda na vše

A po­kra­čuj­me dál. V dě­ji­nách po­sled­ní doby jsme tuto „jeskyňkov­skou“ lež za­ku­si­li mar­kant­ně při pro­sa­zo­vá­ní jed­no­po­hlav­ní­ho man­žel­ství. Na po­čát­ku se or­ga­ni­za­ce ho­mose­xu­á­lů a leseb du­šo­va­ly, že chtě­jí „pouze“ re­gis­tro­va­né part­ner­ství, aby byly nějak upra­ve­ny ma­jet­ko­vé vzta­hy v pří­pa­dě úmrtí jed­no­ho z part­ne­rů. V žád­ném pří­pa­dě prý ne­u­si­lu­jí o mož­nost ado­p­to­vat děti nebo o „man­žel­ství“ osob stej­né­ho po­hla­ví, neboť re­spek­tu­jí, že ro­di­na, kte­rou tvoří jeden otec, jedna matka a děti, je zá­kla­dem spo­leč­nos­ti, tudíž dob­rem. Když toho do­sáh­ly, na­jed­nou je­jich ujiš­tě­ní byla ta tam – a za­há­ji­ly boj za „právo na adop­ci“ dětí, poté za le­ga­li­za­ci jed­no­po­hlav­ní­ho „man­žel­ství“. To už je v mnoha ze­mích světa za­ve­de­no.

Dal­ším cílem má být tzv. po­ly­a­mor­ní man­žel­ství (tj. sou­ži­tí ně­ko­li­ka mužů a žen do­hro­ma­dy) a svaz­ky na zá­kla­dě prý růz­ných ji­ných po­hla­ví než muže a ženy, jak je dnes v mnoha stá­tech le­gisla­tiv­ně sta­no­ve­no. Tra­dič­ní kla­sic­ká ro­di­na má být pros­tě zni­če­na, i když se pro­pa­gá­to­ři gen­de­ro­vé ide­o­lo­gie ještě před pár lety za­pří­sa­ha­li, že ni­ko­liv. Jiné svaz­ky než jed­no­ho muže a jedné ženy jsou zkrát­ka „lid­ským prá­vem“, čili dob­rem. Kdo ve­he­ment­ně hájí he­te­ro­se­xu­ál­ní ro­di­nu na prin­ci­pu věrné man­žel­ské lásky, je „ne­to­le­rant­ní“, po­u­ží­vá „řeč ne­ná­vis­ti“ atd., což je „zlo“.

Zabíjení je hitlerovské dobro

Úplně stej­ně je tomu s eu­ta­ná­zií. Když ji v Ho­land­sku a Bel­gii na po­čát­ku sto­le­tí le­ga­li­zo­va­li, tak ujiš­ťo­va­li, že půjde pouze o pří­pa­dy, kdy si pa­ci­ent vy­sta­ve­ný těž­ké­mu fy­zic­ké­mu nebo psy­chic­ké­mu utr­pe­ní o to vý­slov­ně sám a při plném vě­do­mí po­žá­dá. Opět „jenom“ nutné zlo, tato asis­to­va­ná se­be­vraž­da ne­by­la ten­krát pre­zen­to­vá­na jako dobro.

Dnes je všech­no úplně jinak. O eu­ta­ná­zii může po­žá­dat i ro­di­na ze­snu­lé­ho proti jeho vůli, když lé­kař­ské kon­si­li­um ji pře­svěd­čí, že další život pa­ci­en­ta by byl pou­hým utr­pe­ním, ano, do­kon­ce tak mohou uči­nit i ro­di­če svým dětem, tře­bas i čer­s­tvě na­ro­ze­ným, když jsou ne­vy­lé­či­tel­ně ne­moc­né nebo zdra­vot­ně po­sti­že­né, ano, v ně­kte­rých pří­pa­dech to může i bez sou­hla­su ro­di­ny pro­vést sa­mot­né zdra­vot­nic­ké za­ří­ze­ní.

Eu­ta­ná­zie již ně­ko­lik let není před­klá­dána jako zlo, byť prý v ně­kte­rých pří­pa­dech „nutné“, ale jako „dobro“, jež vy­svo­bo­zu­je lidi od ne­vy­lé­či­tel­né­ho utr­pe­ní. Přes­ně jako v hit­le­rov­ském Ně­mec­ku, které s tímto zvěr­stvem za­ča­lo jako první na světě.

pp

Čtěte ZDE: Výkřik na duchovní poušti: Oživme ducha křížových výprav! Evropa přežila díky víře předků. Zrada duchovních autorit a kapitulantský dialog s ďáblem. Vzplanou ještě naše srdce?

Na po­čát­ku stála po­kaž­dé lež, vě­do­má a zá­měr­ná: my ne­od­mí­tá­me daný mrav­ní zákon, tr­vá­me na tom, že on je dob­rem, chce­me jej za­cho­vat, pouze vní­má­me, že exis­tu­jí mezní si­tu­a­ce, kdy je nutno po­ru­šit ho, což kva­li­fi­ku­je­me jako „nutné zlo“. V ná­sle­du­jí­cí fázi však se toto „nutné zlo“ stane ma­so­vě po­u­ží­va­ným – a poté při­ro­ze­ný mrav­ní zákon už pře­stá­vá být „dob­rem“ a mění se na „zlo“. To, co se ještě ne­dáv­no na­zý­va­lo „nut­ným zlem“, se náhle stane „dob­rem“.

Žel tato jeskyňkov­ská tak­ti­ka na­lez­la své do­mov­ské právo i v po­kon­cil­ní církvi díky in­fil­tra­ci zed­ná­řů, bol­še­vic­kých agen­tů a dal­ších ne­přá­tel do je­jich struk­tur. Nej­vý­stiž­něj­ším pří­kla­dem je po­dá­vá­ní sv. při­jí­má­ní na ruku. Ještě r. 1967 papež Pavel VI. v do­ku­men­tu „Me­mo­ri­a­le Do­mi­ni“ ujiš­ťo­val, že po­dá­vá­ní do úst je je­di­nou nor­mou, která zů­sta­ne vždyc­ky za­cho­vá­na, pouze v těch ně­ko­li­ka málo ze­mích, kde se ne­po­sluš­nos­tí tato praxe ujala, má být do­čas­ně to­le­ro­vá­na, aby ne­do­šlo ke zmat­kům.

Jenže v prů­bě­hu 70. let se ne­po­sluš­nost roz­ší­ři­la téměř do ce­lé­ho světa a Řím tyto „vý­jim­ky“ ve stále větší míře po­vo­lo­val. Dnes na­o­pak – jak jsme vi­dě­li v le­tech co­vi­do­vé­ho ší­len­ství – se stalo při­jí­má­ní na ruku, které zna­me­ná zne­u­ctě­ní Těla Páně, je­di­nou nor­mou, čili dob­rem, při­jí­má­ní do úst se směš­ným a sla­bo­my­sl­ným hy­gi­e­nic­kým zdů­vod­ně­ním na­o­pak „zlem“.

A vi­dí­me další „jezinkovské“ po­su­ny. Na te­o­lo­gic­kých fa­kul­tách se učí ty nej­hor­ší he­re­ze, po­pí­rá se nejen re­ál­ná pří­tom­nost Pána v Eu­cha­ris­tii, ale do­kon­ce i zá­zra­ky Kris­to­vy včet­ně fy­zic­ké­ho zmrtvýchvstá­ní. Když s tím v 60. le­tech ně­kte­ří od­boj­ní te­o­lo­go­vé za­ča­li, tak bis­ku­po­vé nebo řím­ská kon­gre­ga­ce pro nauku víry ujiš­ťo­va­li, že to jsou jen vý­střel­ky jed­not­liv­ců, které nutno to­le­ro­vat jako „nutné zlo“, pro­to­že II. va­ti­kán­ský kon­cil prý od­stra­nil ne­to­le­ran­ci a mož­nost účin­né­ho po­sti­hu he­re­ti­ků. Nauka Církve se údaj­ně ne­mě­ní a zů­sta­ne za­cho­vá­na.

Dnes je ale si­tu­a­ce úplně jinde. Mo­der­nis­tic­ké bludy, od­sou­ze­né sv. Piem X. v de­kre­tu La­men­ta­bi­li a v en­cyk­li­ce Pascen­di r. 1907, se nejen mohou v Církvi le­gál­ně hlá­sat, ale obrán­ci pra­vo­věr­nos­ti jsou os­t­ra­ki­zo­vá­ni jako „fun­da­men­ta­lis­té“ nebo „po­la­ri­zá­to­ři“, často i vy­lu­čo­vá­ni z cír­kev­ních uči­lišť nebo z pas­to­ra­ce.

Totéž se týká i sta­no­vis­ka k ne­na­ro­ze­né­mu ži­vo­tu. Na­ve­nek jsme ujiš­ťo­vá­ni pa­pe­žem Fran­tiš­kem i dal­ší­mi in­sti­tu­ce­mi, že po­trat je těž­kým hří­chem proti člo­vě­ku, ale zá­ro­veň je jako „nutné zlo“ to­le­ro­vá­no při­stu­po­vání po­li­ti­ků pro­sa­zu­jí­cích tuto ge­no­ci­du ke sv. při­jí­má­ní.

Čtěte ZDE: Otázka hříchu: Ze zla se stala společenská prestiž. Ani zkáza planety či jaderná válka není horší. Ďábelské zmatení pojmů a logická nevyhnutelnost pekla. Tajemství neposkvrněného početí

Mo­der­nis­tic­ké bludy

A již se ob­je­vu­je další fáze: kněží, kteří proti po­tra­tům kážou, jsou tres­tá­ni svými bis­ku­py, jak jsme o tom psali v člán­ku „Cy­nis­mus Fran­tiš­ko­va Va­ti­ká­nu vůči ne­na­ro­ze­ným dětem“ a „Když ho­mose­xu­ál­ní vi­ce­pre­mi­ér je to­le­rant­něj­ší než bis­kup“.

Tak­ti­ka sa­ta­no­vých po­hůn­ků a od­půr­ců Bo­ží­ho zje­ve­ní se tak uka­zu­je v plné na­ho­tě – a díky Pánu za to, neboť je od­ha­le­na je­jich lež, tatáž, kte­rou po­u­ži­ly po­hád­ko­vé jeskyňky: my ne­chce­me po­ru­šit dané normy, jen tam vlo­ží­me „dva prs­tíč­ky“, abychom ne­zmrz­ly. Pak ale, když se pro­lo­mí dál, ne­po­kry­tě řek­nou, že právě o zni­če­ní této normy jim šlo, o li­kvi­da­ci Bo­ží­ho řádu a zje­ve­né prav­dy.

Kdo z ka­to­lí­ků uva­žu­je, a dá si věci do sou­vis­los­ti, snad­no tuto ko­losál­ní lež od­ha­lí. A kde je evi­dent­ní lež a pod­vod, tudy ne­mů­že vést cesta ke spáse. To se týká jak všech gen­de­ris­tic­kých le­gisla­tiv, ni­če­ní ro­di­ny, po­tra­tů, eu­ta­na­zie a všech dal­ších zvrh­los­tí, tak i všech „no­vých“ po­sto­jů uvnitř ka­to­lic­ké církve a změn v li­tur­gii, ve vě­rou­ce a v mo­rál­ce. Ka­to­lík věrný Je­ží­ši Kris­tu a jeho nauce tra­do­va­né Církví po sta­le­tí bude proto všech­no toto ka­te­go­ric­ky od­mí­tat.

Zbývá jen po­sled­ní re­mi­nis­cen­ce na po­hád­ku o Smo­líč­ko­vi. Před jezinkami ho na­ko­nec za­chrá­nil jelen. Kdo ale za­chrá­ní Ka­to­lic­kou cír­kev? Víme, že to bude Bož­ský Spa­si­tel. Vlast­ně už ji za­chraňuje tím, že jeho Duch vy­tvá­ří oh­nis­ka ka­to­lic­ké Tra­di­ce, která udr­žu­jí správ­nou nauku a správ­nou mo­rál­ku a ne­to­le­ru­jí žádné „nutné zlo“, neboť vědí, že ono se rych­le změní ve zhoub­nou smršť ni­či­vé re­vo­luč­ní ka­ta­stro­fy.

Je vel­kou mi­los­tí, že my k této Tra­di­ci ná­le­ží­me svou mod­lit­bou, ži­vo­tem podle Bo­ží­ho zá­ko­na a po­třeb­nou ak­ti­vi­tou po­má­há­me obra­ně Kris­to­vy Prav­dy, která je ne­zni­či­tel­ná.

Zdroj.

pp




Tagy článku

Doporučujeme

Obrazoborectví jako předobraz dnešních klimaaktivistů: Ničené obrazy a sochy jako klíč k lidskému vědomí. Novodobý ikonoklasmus. Ničení kulturních statků má jediný zjevný cíl: Zmocnit se vědomí dnešního člověka a veřejného prostoru

Obrazoborectví jako předobraz dnešních klimaaktivistů: Ničené obrazy a sochy jako klíč...

Třetí fatimské tajemství: Světová válka začne konfliktem mezi Ruskem a Kyjevem. Použije Moskva v ohrožení atomová torpéda vyvolávající tsunami? Velké části Země budou podle proroctví zcela zaplaveny. Naděje však existuje

Třetí fatimské tajemství: Světová válka začne konfliktem mezi Ruskem a Kyjevem. Použije...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky