Svatý Pantaleon
Svatý Pantaleon, řecky zvaný též Panteleimon, se narodil ve druhé polovině třetího století v maloasijské Nikomédii, v době, kdy křesťané ještě žili ve stínu hrozícího pronásledování. Pocházel z rodu vznešeného i rozděleného ve víře: jeho otec Eustorgios byl pohan, kdežto matka Eubula vyznávala Krista a snažila se syna vychovávat v bázni Boží. Matka mu však záhy zemřela a chlapec vyrůstal pod dohledem otce, který kladl důraz na světskou kariéru. Pantaleon vystudoval lékařství u věhlasného Eufrosinia, a protože vynikal svým nadáním, stal se posléze dvorním lékařem císaře Maximiána. K víře svého dětství jej znovu přivedl stařičký kněz Hermolaus, s nímž se seznámil ještě v době studií a který jej pokřtil jménem, jež znamená „všemilosrdný".
Své lékařské umění Pantaleon nechápal jako cestu k bohatství či slávě, nýbrž jako službu lásky. Nemocné a chudé léčil zdarma a s takovou účastí, že jeho jméno brzy proslulo po celém městě. Vypráví se, že přivedl zpět k životu chlapce uštknutého jedovatým hadem a že vzýváním jména Kristova navrátil zrak slepci — a právě tento zázrak obrátil na víru i jeho otce, takže se dal spolu s uzdraveným pokřtít. Sám Pantaleon říkával, že za svá uzdravení nevděčí své dovednosti, ale spolupráci s nejdokonalejším lékařem světa, jímž je Kristus. Láska, s níž o trpící pečoval, i jeho výmluvná svědectví o Spasiteli přiváděly k víře stále další duše.
Jeho pověst i křesťanské vyznání však vzbudily v některých lidech závist a císař Maximián ho dal zatknout. Pantaleon byl vyzván, aby se zřekl Krista a obětoval pohanským bohům, to však rozhodně odmítl. Byl podroben krutému mučení, bičování, pálení a dalším mukám, a přesto zůstával podle legendy zázračně nezraněn, což jen posilovalo víru těch, kdo přihlíželi. Nakonec byl údajně přivázán k olivovníku, ruce mu byly přibili k hlavě, a nakonec byl sťat mečem. Stalo se tak kolem roku 305. Jeho ostatky byly rozneseny do mnoha míst křesťanského světa, část se ocitla i ve svatovítské katedrále v Praze, a v jihoitalském Ravellu dodnes uchovávají ampuli s jeho krví, o níž se věří, že v den jeho památky zkapalní. Církev ho uctívá jako patrona lékařů a nemocných – a také porodních asistentek a kojných – a řadí ho mezi Čtrnáct svatých pomocníků.
Bože, věčný Otče, jenž jsi svatého Pantaleona obdařil uměním léčit tělo a milostí uzdravovat duše, a dal jsi mu sílu vyznávat Tvé jméno do posledního dechu; na jeho přímluvu nauč i nás konat skutky milosrdenství bez nároku na odměnu, sloužit trpícím s láskou a věrně setrvávat ve víře i uprostřed zkoušek. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
