Svatá Colette
Colette byla francouzská klariska a jedna z nejvýznamnějších reformátorek řeholního života pozdního středověku. Žila na přelomu 15. a 16. století. Vyrůstala v Corbie a už od mládí tíhla k tichu, modlitbě a přísnému evangelnímu životu. Po období samoty a duchovního zrání byla povolána k obnově řádu klarisek, založeného na počátku 13. století sv. Klárou a sv. Františkem z Assisi. V její době se řád odchýlil od původního ideálu svaté Kláry – chudoby a prostoty.
Colette usilovala o návrat k prostotě, přísnosti a kontemplaci, nikoli z asketické tvrdosti, ale z touhy po vnitřní pravdivosti. Její reforma, schválená papežem, vedla k založení či obnově sedmnácti klášterů ve Francii, Burgundsku i Nizozemí. Řeholnice musely nejen žít v naprosté chudobě, ale také chodit bosy a držet neustálý půst.
Přestože sama žila skrytě a nenápadně, měla značnou duchovní autoritu a byla vyhledávanou rádkyní církevních i světských představitelů. Na nám tak neblaze známém kostnickém koncilu podpořila například sesazení Benedikta XIII., a přispěla tak k ukončení papežského schismatu, které rozdělovalo církev. Tradice jí připisuje mystická vidění a zázraky.
Odkaz svaté Colette spočívá v přesvědčení, že skutečná obnova církve začíná obrácením srdce, věrností evangeliu a ochotou nést ticho i oběť jako prostor pro Boží působení.
Je patronkou nenarozených dětí a žen toužících po potomstvu, reformy řeholního života, vnitřní věrnosti a odvahy jít proti proudu.
Svatá Colette, ty, která jsi hledala Boha v tichu, chudobě a věrnosti evangeliu, pros za nás, abychom dokázali očistit svá srdce od zbytečného hluku a dali Bohu první místo. Uč nás odvaze k vnitřní obnově, trpělivosti v oběti a pokoře, která rodí pravý pokoj. Ať je náš život prostý, pravdivý a otevřený Boží milosti. Amen.
