Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Svatý Fridolín

Fridolin ze Säckingenu byl irský misionář, který v 6. století působil v oblasti horního Rýna, mezi germánskými Alemany (v dnešním jihozápadním Německu a severním Švýcarsku). Jeho nejstarší životopis (Vita Fridolini) pochází z 8. století.

Tradice ho spojuje s městem Säckingen (dnešní Bad Säckingen v Bádensku-Württembersku), kde založil klášterní komunitu na ostrově v řece Rýn. Tento klášter je historicky doložen jako významné duchovní centrum této oblasti.

Oblast horního Rýna byla v 6. století součástí franské říše po dobytí území Alemanů Franky na konci 5. století. Christianizace zde probíhala postupně a mnišské komunity hrály klíčovou roli.

Traduje se, že pozemek pro vybudování kláštera mu daroval šlechtic jménem Ursus, kterého Fridolín údajně vzkřísil z mrtvých a Ursus pak dosvědčil při jakémsi soudním sporu, že pozemek skutečně patří klášteru.

Při klášteře založil také školu. Byl prý k dětem velmi vlídný, takže rodiče tam rádi svěřovali své děti ke křesťanské výchově. Ostrov na Rýně se jeho působením stal oázou míru a modlitby. Hodně cestoval po území Alemanů a obrátil na víru mnoho pohanů.

Na rozdíl od mučedníků či velkých teologů je Fridolín představitelem misijního mnišství, které formovalo křesťanskou mapu střední Evropy. Jeho svatost je typem „zakladatelské svatosti“ – spočívá v misionářské a institucionální roli.

Sv. Fridolín byl uctíván především lokálně. Jeho kult se rozšířil zejména v oblasti horního Rýna a ve švýcarském kantonu Glarus, kde je dodnes považován za patrona. Je vzýván jako ochránce před požáry a povodněmi a jako ochránce před dětskými nemocemi a při bolestech končetin.

Bože, který vedeš poutníky po neznámých cestách, děkujeme Ti za svědectví svatého Fridolína, jenž opustil svou zemi, aby zasel víru mezi cizím lidem. Dej i nám odvahu vykročit, když nás voláš dál, vytrvalost, když dílo roste pomalu, a pokoru, když budujeme to, co má patřit Tobě. Uč nás vnášet pokoj tam, kde je nejistota, a naději tam, kde je tvrdost srdcí. Ať i naše práce, tichá a věrná, zanechá stopu dobra. Amen.

Další příspěvky

V Německu se podvádělo s korespondenční volbou

Korespondenční volba se opět ukázala jako nástroj manipulace a podvodů. U nedávno proběhnuvších zemských voleb v Německu, ve kterých vládnoucí strany utrpěly debakl, hlasy poštou významně vylepšili katastrofální porážku stran CDU a SPD. Vyšlo totiž…

Masakr v Buči způsobil kyjevský režim

Příběh o masakru v Buči má už oficiálně zásadní trhliny. Mezinárodní Organizace Global Fact-Checking Network zveřejnila analýzu dokládající, že mezi údajnými civilními oběťmi je 57 příslušníků ozbrojených složek, včetně členů praporu Azov, ukrajinské…

Svatý Bruno

Bruno se narodil kolem roku 1030 v Kolíně nad Rýnem a podle tradice pocházel z jednoho z předních městských rodů. Teologii vystudoval v Remeši a po návratu do Kolína přijal kolem roku 1055 nejspíše kněžské svěcení a místo kanovníka u kostela sv.…

Svatý Placid a svatý Maur

Kolem roku 530, v době neklidné vlády ostrogótských králů v Itálii, svěřovali mnozí římští šlechtici své syny do péče Benedikta, svatého mnicha, který žil v horách nedaleko Subiaka. Podle Řehoře Velikého tehdy Benediktovi předal syna Maura šlechtic…

Všechny příspěvky