Slavnost Zmrtvýchvstání Páně
Dnešní svátek známe též jako Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největší slavností celého křesťanského roku. Dnes slavíme Kristovo vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva.
Velikonoční nedělí začíná Velikonoční oktáv, to je týden, který končí druhou Velikonoční nedělí, zvanou Bílá.
Evangelia shodně líčí, že „prvního dne po sobotě“(kterou končil židovský týden), za úsvitu, přicházejí Marie Magdaléna a s ní další ženy k Ježíšovu hrobu a nacházejí odvalený kámen a prázdné místo, kde předtím leželo Ježíšovo tělo. Podle Jana, když Marie uvidí odvalený kámen, běží za Petrem a „učedníkem, kterého Ježíš miloval“ (tedy Janem) a oznamuje jim, že Pán byl odnesen, protože v hrobě není. Petr a Jan běží ke hrobu. Jan je rychlejší, nahlédne dovnitř a vidí plátna, ale nevstoupí. Petr přijde později a do hrobu vejde. Učedníci vidí plátna a roušku, která pokrývala hlavu, složenou zvlášť. Jan v tu chvíli „uviděl a uvěřil“. Zatímco učedníci odcházejí domů, Marie zůstává u hrobu a pláče. Uvidí dva anděly a poté se setká se vzkříšeným Ježíšem. Ježíš ji osloví jménem, ona ho pozná a odpoví „Rabbuni“ („Mistře“) a chce se ho dotknout či ho zadržet, ale Ježíš ji vyzve, aby tak nečinila a aby šla a oznámila učedníkům, že on vystupuje k Otci. Marie pak jde k učedníkům se svědectvím: „Viděla jsem Pána!“
Nedělní bohoslužba Zmrtvýchvstání Páně má řád slavnostní mše, ale se silným velikonočním akcentem: radost, aleluja a připomínka křtu.
Začíná slavnostním vstupem kněze, úvodním pozdravem a vstupní modlitbou. Často se místo kajícího úkonu užívá kropení věřících velikonoční (křestní) vodou jako připomenutí křtu.
Následuje bohoslužba slova s prvním čtením ze Skutků apoštolů, druhým z listu apoštola (o novém životě se vzkříšeným Kristem) a evangelijním vyprávění o prázdném hrobu či setkání se Vzkříšeným.
Poté následuje obvyklá eucharistická část: přinášení darů, eucharistická modlitba, Otčenáš, lámání chleba a svaté přijímání, všechno v radostném tónu velikonoční slavnosti s bílou liturgickou barvou a častým zpěvem Aleluja.
Bohoslužba končí modlitbou po přijímání a slavnostním velikonočním požehnáním, po němž následuje propuštění, opět obvykle se zvoláním Aleluja, které uzavírá celé triduum a otevírá dobu velikonoční.
Bože, Tvůj jednorozený Syn slavně přemohl smrt a otevřel nám nebe; prosíme Tě, dej, ať ve světle jeho vzkříšení vstaneme k novému životu, a obnov nás svým Duchem, abychom směřovali k Tobě do nebeské slávy. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
