Svatý Frederik
Frederik (česky Bedřich) se narodil kolem roku 780 ve vznešené fríské rodině na území dnešního Nizozemska; podle tradice měl být dokonce potomkem fríského krále Radboda. Od útlého mládí vynikal zbožností a vroucí úctou k Panně Marii, kterou prosil o ochranu čistoty své duše, a překonal i pokušení světské slávy, jež měl na dosah – pohrdl jí jako pomíjivou marností. S touž vážností se věnoval studiu: vzdělával se u utrechtského kléru, mimo jiné pod vedením biskupa Ricfrida, a získal značné vzdělání. Po vysvěcení na kněze mu byla svěřena příprava katechumenů a stal se známým pro svou učenost i láskyplný přístup ke všem lidem.
Právě tato obliba způsobila, že si jej po Ricfridově smrti všichni přáli za nového biskupa. Frederik se v pokoře zdráhal a namítal, že je hříšník, který nedokáže vyjmout ani břevno z vlastního oka, jak by tedy mohl spravovat Pánovo stádo? Jeho pokora však ostatní jen utvrdila, že je tím pravým. Když se za jeho volbu postavil i císař Ludvík Pobožný, přijal Frederik biskupský úřad jako Boží vůli a byl vysvěcen — podle tradice roku 828 v Cáchách za císařovy přítomnosti. Jako osmý nástupce svatého Willibrorda na utrechtském stolci se pak s misionářskou horlivostí věnoval obnově církevního života a kléru. Bojoval proti přežívajícím pohanským mravům i proti bludům sabeliánů a ariánů a zvláště potíral mezi obyvatelstvem značně rozšířené, ale nedovolené příbuzenské sňatky. Při náročné misii na ostrově Walcheren, kde se lidé těchto zvyků nechtěli vzdát, dosáhl obrácení předních mužů vlastní kajícností, což strhlo i ostatní. Byl též ceněný učenec, přítelem slavného teologa Rabana Maura a na mohučském sněmu roku 829 sklidil pochvalu za svou vzdělanost.
Frederikova věrnost povinnosti kázat „vhod i nevhod“ se mu nakonec stala osudnou. Nemohl mlčet ke sporům v císařské rodině a podle podání otevřeně káral císařovnu Juditu Bavorskou, druhou manželku Ludvíka Pobožného, za její mravní poklesky – což mu vyneslo příslib pomsty. Dne 18. července 838 byl Frederik proboden meči dvou najatých vrahů; podle jedné tradice se tak stalo právě při slavení mše svaté. Zda vrahy poslala pomstychtivá císařovna, nebo pohané z Walcherenu, kteří v biskupovi viděli úhlavního nepřítele, zůstává nejisté – jisté však je, že zemřel násilnou smrtí jako svědek víry a mravní pravdy. Pohřben byl v utrechtském kostele svatého Salvátora a je uctíván jako mučedník v katolické i pravoslavné církvi; bývá vzýván mimo jiné jako patron neslyšících.
Všemohoucí Bože, Tys povolal svatého Frederika k biskupské službě a dal mu odvahu hlásat pravdu vhod i nevhod až k prolití vlastní krve; na jeho přímluvu dej i nám statečnost neohroženě vyznávat pravdu a věrnost povinnostem, které jsi nám svěřil, ať se nedáme zastrašit ani mocí, ani hrozbou. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
