Pomocníci digitálního gulagu v bytech

Víte, že nás šmírují doslova na každém kroku? Venku, v práci a dokonce i přímo v našich domovech. Pomocné nástroje jim k tomu přitom dáváme sami zcela dobrovolně - ať už jde o nové televizní přijímače, mobilní telefony, nebo jiné digitální hračky.

Vyhovuje to především Bruselu a potažmo tajným službám v jednotlivých členských státech Evropské unie. Proč? Ze strachu o ztrátu moci a obav před narůstajícím odporem proti tyranii. A dále pak aby mohli většinu podvolených občanů ještě lépe cíleně manipulovat.

Nevěříte? Kolik máme každý z nás doma nějaké zařízení, co o sobě tak vznešeně tvrdí, že je chytré? Slouží jistě ke sledování užitečných informací při spánku, zdraví nebo bezpečí ale… víme s jistotou, s kým vším všechna ta data posílají a sdílejí? Technicky se neustále přenáší přes Internet někam do velkých úložišť, kde máme pramalou jistotu o dalším zneužití.

Jde o chytré telefony, počítače, ale i televize, hodinky a vlastně i nové (takzvaně moderní) automobily. Letos navíc na veřejnost pronikly informace o špiclovacích čipech také v robotických vysavačích. Ty totiž de facto velmi přesně mapují naše domovy zevnitř a mají pak představu o půdorysu bytu, rozestavění nábytku či umístění oken a dveří.

A kdo všechno myslíte, že se na serverech výrobce může podívat, jak přesně vypadá náš byt, kdo v něm žije, co se tu a tam děje a o čem si v kruhu rodinném například vyprávíme? Zkrátka, všichni ti chytří pomocníci jsou zároveň tišší dozorci digitálního gulagu, ve kterém jsme stále více uvězněni.

A otázkou jde, zda nám to vlastně vůbec vadí?