Svatý Jan Ogilvie
Narodil se roku 1579 ve Skotsku ve vznešené kalvínské rodině. Jeho otec působil jako dvorní úředník královny Marie Stuartovny. Jan byl velmi nadaný, a proto byl ve čtrnácti letech poslán na studie do Evropy, kde postupně navštěvoval různé školy v katolickém prostředí, mimo jiné v Lovani.
Pod vlivem svědectví katolíků o věrnosti i v utrpení a pod duchovním vedením jezuity Kornélia v sedmnácti letech konvertoval ke katolické víře. Krátce pobýval u benediktinů v Řezně, poté odešel na Moravu, kde se stal žákem papežského semináře v Olomouci. Roku 1599 tam vstoupil k jezuitům.
Kněžské svěcení přijal v roce 1610 v Paříži a v rámci Tovaryšstva Ježíšova se dále připravoval na misijní službu. Zprávy dvou francouzských jezuitů, kteří se vrátili ze Skotska a líčili tvrdé pronásledování katolíků, v něm prohloubily touhu vrátit se do vlasti jako tajný misionář.
V tehdejším Skotsku byli katolíci, zvláště kněží, vystaveni neustálým represím, hrozilo jim vězení, vyhoštění, nebo i poprava, pokud odmítli uznat krále jako hlavu církve. Jan opakovaně žádal své představené, aby jej na tuto nebezpečnou misii poslali. Nakonec obdržel souhlas a 11. listopadu 1613 se po dvaadvaceti letech strávených v cizině tajně vrátil do Skotska, v přestrojení a pod cizím jménem.
Usadil se v Edinburghu a Glasgow a tajně navštěvoval katolické rodiny, sloužil mši svatou v soukromých domech, zpovídal, učil děti hostitelů a obětavě posiloval víru těch, kdo žili v neustálém strachu. Jeho misijní působení však trvalo jen několik měsíců – roku 1614 byl na udání zatčen.
Následovalo kruté vyšetřování, jehož cílem bylo zlomit jeho víru i loajalitu ke katolické církvi. Byl opakovaně vyslýchán, mučen a vystaven fyzickému i psychickému nátlaku. Chtěli také, aby prozradil jména dalších kněží a laiků, se kterými byl ve styku. Jan však odmítl zříci se katolické víry a zradit své spolubratry a věřící. Při jednom z výslechů prohlásil, že v občanských věcech je králi ochoten sloužit „do poslední kapky krve“, ale v oblasti víry a svědomí patří jeho poslušnost pouze Bohu.
Nakonec byl odsouzen za velezradu nikoli kvůli nějakému politickému spiknutí, ale proto, že odmítl uznat krále jako hlavu církve a trval na svobodě svědomí. Dne 10. března 1615 byl na náměstí Glasgow Cross oběšen. Zemřel ve věku třiceti šesti let jako svědek víry. Až do poslední chvíle povzbuzoval přihlížející, aby zůstali věrní Kristu.
Církev si jej připomíná jako jediného kanonizovaného katolického mučedníka Skotska z doby reformace a jako symbol boje za náboženskou svobodu. Ve Skotsku nese jeho jméno řada kostelů a škol, zvláštní místo má národní svatyně v jezuitském kostele sv. Aloise v Glasgow. Je považován za jednoho z patronů Skotska a také za patrona olomoucké jezuitské komunity.
Všemohoucí, věčný Bože, Tys posiloval svatého Jana Ogilvie v jeho službě, aby byl ochoten položit i svůj život v boji za spravedlnost. Na jeho přímluvu dej i nám sílu, abychom z lásky k Tobě sloužili druhým a snášeli všechny obtíže směřujíce k Tobě, jedinému zdroji života. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
