Svatý Melchisedech
Melchisedech, jehož jméno se vykládá jako „král spravedlnosti“, vládl Sálemu a byl knězem Boha Nejvyššího. Žil po potopě, v době Abrahamově. V celém Písmu se o něm nedočteme téměř nic – žádný rodokmen, žádné datum narození ani smrti, žádný příběh. A přece je jeho místo v dějinách spásy zcela jedinečné. Melchisedech se s Abrahamem poprvé setkal poté, co Abraham porazil čtyři krále, kteří při útoku na Sodomu zajali jeho synovce Lota. Z celé knihy Genesis, která jinak rodokmenům a létům věnuje takovou péči, se Melchisedech vynořuje jakoby odnikud – a stejně záhadně opět mizí.
Melchisedech, král Sálemu, vynesl chléb a víno, neboť byl knězem Boha Nejvyššího, požehnal Abrahamovi a řekl: „Požehnaný Abram Bohu Nejvyššímu, kterýž stvořil nebe i zemi; a požehnaný Bůh Nejvyšší, jehož ochranou jsou nepřátelé v rukou tvých.“ Abraham mu nato odevzdal desátek ze všeho, co ukořistil – a tím uznal, že před ním stojí někdo duchovně vyšší. Melchisedech přitom neobětoval žádné zvíře, jak bylo v té době obvyklé: z vnuknutí Ducha přinesl Bohu chléb a víno, určitým obřadem je posvětil, pozvedl a věnoval Bohu jako příjemnou oběť. Právě tento výjev upoutával pozornost teologů po staletí. Klement Alexandrijský označil chléb a víno přinesené Melchisedechem za předobraz oběti mše svaté; Cyprián z Kartága formuloval stručný závěr: „V knězi Melchisedechovi vidíme předobraz svátosti oběti Páně.“
Celý dosah tohoto záhadného setkání se plně ukázal až v Novém zákoně. Žalm 110 prorokuje o Mesiáši: „Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.“ List Židům pak toto proroctví vztahuje na Ježíše Krista a Melchisedecha výslovně označuje za předobraz Syna Božího. „Jméno Melchisedech se vykládá jako král spravedlnosti, král Sálemu pak znamená král pokoje. Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce. A tak podoben Synu Božímu zůstává knězem navždy.“ Záměrně je tedy vynechán jeho původ i životní data, aby byl vhodným předobrazem Krista. Melchisedechovo pradávné kněžství tak nepatří dějinám – patří k věčnosti, k níž ukazuje.
Všemohoucí, věčný Bože, Ty nám v Melchisedechovi ukazuješ předobraz Tvého Syna a jeho novozákonní oběti, na kterou nás zveš ke spoluúčasti. Na přímluvu krále Pokoje chraň všechny pastýře svého lidu i společenství věřících svěřené jejich péči a veď je cestou Kristovy lásky a účastí na eucharistické hostině k věčné spáse. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
