Svatý Evžen
Evžen žil v severní Africe v době, kdy tamní církev procházela jedním z nejtěžších pronásledování v historii. Vandalové, kteří sem vpadli z jižního Španělska, vyznávali ariánství a katolické křesťany krutě utlačovali – mučili duchovní osoby, vyháněli je do vyhnanství a celé rodiny prodávali do otroctví. Právě do těchto poměrů se Evžen narodil. Byl vychován v dobré rodině a navzdory nebezpečí si zvolil kněžskou dráhu. Když král Hunerich po letech alespoň zdánlivě polevil a dovolil katolíkům znovu obsadit biskupský stolec v Kartágu, byl roku 479 nebo 480 zvolen právě Evžen.
Jako biskup vynikal moudrostí, rozvahou a výmluvností, ale především neokázalou zbožností a štědrostí. Sám žil skromně a dary, které dostával, obratem rozděloval nejpotřebnějším. Jeho slovo přitahovalo do chrámu i samotné Vandaly. To nakonec vyvolalo hněv ariánských kněží, kteří přiměli krále, aby vyhlásil zákaz vstupu do kostela všem obyvatelům oděným po vandalském způsobu – a vyhlášením zákazu měl být pověřen právě Evžen. Ten však odmítl se slovy, že dům Boží je otevřen každému a on nesmí nikomu bránit ve vstupu. Legenda mu připisuje i uzdravení slepého muže jménem Felix, který k němu přišel na pokyn, který dostal ve snu.
Jeho postoj měl trpké následky. Pronásledování se přiostřilo a Evžen byl vypovězen na okraj pouště do Tamallumy, kde byl vězněn ve vlhké kobce; z těch útrap vážně onemocněl a ztratil schopnost řeči. Za krále Gunthamunda se sice směl nakrátko vrátit, ale jeho nástupce Thrasimund ho znovu poslal do vyhnanství, tentokrát do Galie. Dobrý biskup se ani nesměl rozloučit se svými věřícími. Zbytek života strávil u hrobu mučedníka Amaranda poblíž řeky Tarn v jižní Francii, kde roku 501 zemřel – pastýř, jehož od jeho lidu neodloučila ani žalářní kobka, ani cizina.
Svatý Evžen může být považován za patrona vyhnanců a neprávem vězněných, nemocných a němých, a také v situacích, kdy potřebujeme podporu, abychom vždy dokázali mluvit pravdu – třebas i do očí mocným.
Všemohoucí Bože, Tys dal svatému Evženovi sílu obstát ve zkoušce a neopustit svěřené stádo ani tváří v tvář žaláři a vyhnanství; na jeho přímluvu dej i nám odvahu odvahu vyznávat pravdu bez ohledu na cenu, a otevřené srdce pro každého, kdo hledá Boží dům. Prosíme o to skrze Tvého syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
