Svatý Quodvultdeus

Quodvultdeus byl biskupem v Kartágu v severní Africe v době, kdy tamní církev procházela velmi těžkým obdobím. Jeho jméno je latinské a znamená doslova „Co chce Bůh“ (quod vult Deus) – což je samo o sobě vyznáním víry a životního motto.

Byl žákem a přítelem svatého Augustina z Hippo, patřil tedy do silné intelektuální a duchovní tradice severoafrické církve.

Když tuto oblast ovládli ariánští Vandalové, byl katoličtí biskupové pronásledováni. Roku 439 byl Quodvultdeus spolu s dalšími duchovními z Kartága vyhnán, bez majetku a prakticky bez jakýchkoliv prostředků. Nájezdníci je navíc donutili nasednout do chatrných lodí bez plachet a vesel. Přesto se jim podařilo doplout na Sicílii.

Tam žil v chudobě, ale dál sloužil církvi – kázal, povzbuzoval věřící a bránil víru. Jeho spisy se dochovaly jen částečně, ale víme, že byl skvělý kazatel a teolog. Z tohoto díla jsou patrně nejznámější „Knihy Božích zaslíbení a předpovědí“, kde vykládá katolickou doktrínu milosti.

Sv. Quodvultdeus přišel téměř o vše – o postavení, o domov a málem i o vlastní život, ale Bohu zůstal věrný. Těm, kdo klesali na duchu, říkával: „Když člověk ztratí všechno, může se přesto držet toho, co chce Bůh.“

Pane, když ztrácím jistotu, buď Ty mou pevností. Když ztrácím domov, buď Ty mým přístavem. Když přijde nejistota, dej mi klid věrného srdce. Co chceš Ty, ať se stane i ve mně. Amen.