Povinná ukrajinština v českých školách?

Ekonom Radim Dohnal přišel s nápadem, který vypadá absurdně jen na první pohled. Ukazuje, kam jsme se dostali. Ukrajinština by se prý měla vyučovat ve školách. Nejdřív volitelně, pak povinně.

Ne, že by to chtěli žáci, rodiče nebo školy. Ale prý se to hodí trhu a ideologii.

Logika je prostá. Migranti se prý nemají přizpůsobovat většinové společnosti. Společnost se má přizpůsobit jim. Čeština je obtěžující relikt, ukrajinština je investice. Kdo nesouhlasí, je necitlivý, zpátečnický a málo solidární. Přesně tento typ argumentace nahrazuje rozum, jde o morální vydírání.

Zatímco politici mluví o Západu, za vlády Petra Fialy šlo Česko mentálně i institucionálně na Východ rychleji než kdykoli dříve. Povinná ukrajinština by byla symbolickým potvrzením. Jazyk jedné z nejzkorumpovanějších evropských zemí jako školní norma. Třešnička na dortu rezignace.

Migranti se mají učit česky. To je základ státu, ne extremismus. Návrh zavádět ukrajinštinu je další odevzdání země, kterou budovali naši předci, cizím zájmům. Pokud se to někomu nelíbí, může se odstěhovat. Třeba tam, kam nás chce poslat jazykově.

Pro nás ostatní je mateřština chrám i tvrz.