Letnice a svatá Beda
Slavnost Seslání Ducha Svatého (Letnice, řecky Pentékosté — „padesátý“) připadá na 49. den po Velikonocích a připomíná sestoupení Ducha Svatého na apoštoly, Pannu Marii a další Kristovy učedníky v Jeruzalémě. Tato událost bývá nazývána „narozeninami církve“. Křesťanské Letnice mají kořeny v židovském svátku Šavuot (Svátek týdnů), který byl původně slavností díkůvzdání za úrodu a postupem času se spojil i s připomínkou darování Zákona na hoře Sinaj. Právě v den tohoto svátku, jak líčí evangelista Lukáš ve Skutcích apoštolů, se ozval zvuk jako prudký vítr z nebe, který naplnil celý dům, kde učedníci pobývali. Zjevily se jim jazyky jako z ohně, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit různými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. Apoštol Petr poté pronesl první kázání v dějinách církve a v ten den bylo pokřtěno asi tři tisíce lidí. Nebylo náhodou, že Duch Svatý sestoupil právě v den židovských Letnic — pokud byl pro Židy tento svátek výročím darování Zákona a sinajské smlouvy, pro křesťany se stal výročím dokonalého naplnění Zákona skrze Ježíše a Nové smlouvy, kterou ustanovil se svou církví.
V katolické církvi patří Letnice mezi nejvýznamnější slavnosti liturgického roku. Kněz slouží mši v červeném rouchu, protože červená symbolizuje oheň Boží lásky a připomíná ohnivé jazyky, které spočinuly na hlavách apoštolů. Součástí liturgie je starobylá sekvence Veni Sancte Spiritus („Přijď, Duchu Svatý“), jedna z pouhých čtyř sekvencí zachovaných v římském ritu. Věřící v ní prosí Ducha svatého o dary, očištění od hříchů a vedení. Pro svou krásu je často nazývána „zlatou sekvencí“. Letnicím předchází svatodušní novéna — devět dní modliteb od Nanebevstoupení Páně, považovaná za vůbec první novénu v dějinách, protože odráží právě oněch devět dní, kdy se apoštolové po Ježíšově nanebevstoupení společně modlili v očekávání Ducha Svatého. Ve středověku se Letnicím říkalo krásným názvem „Pascha růží“ — barva a vůně růží byly vnímány jako symboly ohnivých jazyků, které vylily dary lásky a milosti na rodící se církev. V některých zemích dodnes přetrvávají lidové zvyky spojené s tímto svátkem — v Polsku se Letnice nazývají „Zielone Święta“ (Zelené svátky), v Německu „Blumenfest“ (Slavnost květin) a v češtině nesou svátek název „Letnice" podle letního období.
Dnes má také svátek Ctihodný Beda (latinsky Beda Venerabilis) mnich, kněz, historik a učitel církve.
Beda, byl anglosaský mnich, spisovatel a učenec, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších autorů raného středověku. Ve věku sedmi let byl svěřen do péče benediktinského kláštera ve Wearmouth-Jarrow v Northumbrii, kde prožil prakticky celý svůj život. Jáhnem byl vysvěcen v devatenácti letech, knězem krátce poté, a celý život zasvětil studiu a psaní. Jeho dílo je mimořádně rozsáhlé — zahrnuje biblické komentáře, spisy o chronologii, gramatice i přírodovědě, životopisy svatých a první martyrologium. Nejvíce ho ale proslavila Církevní historie národa Anglů (Historia Ecclesiastica Gentis Anglorum), díky níž je nazýván „otcem anglické historie“. Ještě v den své smrti o vigílii Nanebevstoupení roku 735 Beda diktoval překlad Janova evangelia. Když mu písař řekl, že je dopsána poslední věta, Beda odpověděl: „Pravdu jsi řekl, je dokonáno,“ a pokojně vydechl naposled se slovy chvály Nejsvětější Trojice. Ctihodný Beda je patronem především anglických spisovatelů a historiků.
Bože, Ty jsi o Letnicích seslal svého Ducha Svatého na apoštoly a Pannu Marii, shromážděné k modlitbě. Prosíme Tě, sešli i na nás svého Ducha, aby osvítil naši mysl, rozehřál naše srdce a dal nám odvahu svědčit o Tvé lásce tak, jako ji tehdy dal Tvým učedníkům. Prosíme Tě o to skrze Tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
