Hrad popřel presumpci neviny, stačí prý „lidový soud“
Vyjádření Kanceláře prezidenta republiky k ministerské nominaci Filipa Turka je skandální. Nikoli samotným odmítnutím kandidáta, ale principem, na němž je toto odmítnutí postaveno.
Hrad totiž veřejně sdělil: „Není přitom rozhodující, zda mu byly jednotlivé výroky a činy zpochybňující ústavní hodnoty prokázány, ale to, zda na ně tímto způsobem nahlíží významná část veřejnosti.“
Tímto výrokem prezidentská kancelář popřela základ právního státu. Nezáleží prý na tom, zda se něco stalo ani zda došlo k porušení zákona. Rozhodující má být pohled části veřejnosti. Přesně tak fungovaly kádrové posudky a lidové soudy před listopadem 1989.
Prezident může mít názor. Nemůže ale nahradit důkaz veřejným dojmem a vydávat to za ochranu ústavních hodnot.
Zvláštní je to navíc i vzhledem k minulosti tohoto rozvědčíka: Pavel, jenž si svá pochybení údajně odpracoval, byl před listopadem nomenklaturním kádrem KSČ. Právě on by měl vědět, kam vede logika, podle níž není důležité, co se stalo, ale jaký je z toho „dojem“. Přesto nyní tuto logiku legitimizuje.
Ne, nediskvalifikoval se Turek, jenž byl v mládí nanejvýš hloupý.
Diskvalifikoval se Pavel. A část kulturní obce mu za to ještě tleská a marketingová organizace Milion chvilek ho chválí při souhlasném přikyvování kádrováka Tomáše Halíka.
