Svatý Ludvík Maria Grigniona de Montfort
Narodil se 31. ledna 1673 v městečku Montfort-sur-Meu v Bretani jako druhý z osmnácti dětí, z nichž osm ovšem zemřelo v útlém věku. Od dvanácti let studoval na jezuitské koleji sv. Tomáše Becketa v Rennes. Profesoři ho považovali za inteligentního, pilného, umělecky založeného a hluboce zbožného. Při biřmování si zvolil jméno Maria.
Již jako student se věnoval péči o chudé a nemocné v nemocnicích. V devatenácti letech pak odešel pěšky do Paříže studovat teologii. Cestou rozdal chudým všechny své peníze i šaty a složil slib, že bude žít jen z almužen.
Kněžské svěcení přijal 5. června 1700 ve věku dvaceti sedmi let. Působil nejprve v nemocnicích a chudobincích v Nantes a Poitiers. V roce 1706 se vydal do Říma pro radu k papeži Klementu XI. Ten rozpoznal jeho mimořádné dary a jmenoval ho apoštolským misionářem, ale místo vzdálených misií ho poslal zpět do Francie, aby tam obnovoval víru, tehdy silně zasaženou jansenismem – přísnou naukou, hlásající predestinaci a i jinak silně připomínající učení Kalvínovo.
Ludvík se vrátil pěšky do Poitiers a začal pořádat lidové misie po celé západní Francii. V oblasti Bretaně a Vendée uspořádal na dvě stě misií a exercicií. Jeho kázání byla plná vlastních zkušeností s Boží láskou a s mateřskou péčí Panny Marie a přiváděla k víře tisíce lidí. V tašce přes rameno nosil Bibli, breviář a poznámkové bloky. Na ulici dokázal sebrat umírajícího žebráka a odnést ho do nejbližšího řeholního domu se slovy: „Otevřete Ježíši Kristu!"
Jedni ho obdivovali, druzí odsuzovali. Více než dvanáctkrát mu biskupové zakázali kázat ve své diecézi. Jansenisté proti němu intrikovali. Při misii v Pontchâteau za pomoci tisíců dobrovolníků vybudoval monumentální Kalvárii na kopci, ale den před posvěcením nařídil král na nátlak jansenistů její zbourání. Ludvík na to řekl: „Doufali jsme, že zde budeme mít Kalvárii, vybudujme ji však ve svých srdcích! Tam bude Kristův kříž stát lépe než na kterémkoli jiném místě.“
Ludvík založil tři řeholní společnosti a napsal několik zásadních duchovních spisů. Jeho nejslavnější dílo „O pravé mariánské úctě" je nauka o úplném zasvěcení se Ježíši Kristu skrze Pannu Marii. Rukopis byl nalezen až roku 1842 a stal se klasickým dílem. Napsal také „Tajemství svatého růžence a „Tajemství Mariino“. Jeho heslem bylo „Dieu seul“ — pouze Bůh!
Jeho zdraví podlomila neúnavná misionářská práce a především událost u La Rochelle, kdy mu protestanti přimíchali do pití jed, který mu způsobil chronické žaludeční obtíže. Zemřel 28. dubna 1716 v Saint-Laurent-sur-Sèvre ve věku pouhých třiačtyřiceti let. Na jeho pohřeb přišly tisíce lidí a brzy se začaly šířit zprávy o zázracích u jeho hrobu.
Jeho učení hluboce ovlivnilo řadu papežů. Sv. Jan Pavel II. si zvolil jako svůj papežský erb a heslo slova „Totus Tuus“ (Celý tvůj), inspirovaná právě Grignionovým zasvěcením Panně Marii.
Bože, tys povolal svatého Ludvíka Maria, aby hlásal nevystižitelné Kristovo bohatství, a dal jsi mu hlubokou lásku ke Kristovu kříži a k jeho nejsvětější Matce; dej, abychom na jeho přímluvu a podle jeho příkladu kráčeli po cestě víry s odvahou a důvěrou, a skrze Marii docházeli stále blíže ke Kristu. Prosíme Tě o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
