Svatý Bohumil
Postava svatého Bohumila — polsky Bogumiła, latinsky Theofila — patří k oněm světcům, u nichž se zbožná tradice a přísná historická kritika rozcházejí natolik, že obrysy jeho života spíše tušíme, než abychom je zřetelně viděli. Přesto se nad těmito nejistotami vznáší jasný a krásný obraz muže, který se na vrcholu církevní hodnosti dobrovolně zřekl moci a zvolil samotu s Bohem.
Podle tradičních životopisů se Bohumil narodil roku 1116 ve městě Kozmin v západním Polsku, kritičtější bádání však klade jeho narození spíše kolem roku 1135 do Dobrówa. Pocházel ze šlechtické rodiny a jeho jméno samo — odvozené ze slovanských kořenů bog (Bůh) a mil (milý) — znamená „Bohu milý“ či „milovaný Bohem“. Vyprávělo se, že rodiče jej Pánu zasvětili a vyprošovali mu milost, aby svým životem dostál významu svého jména.
Studoval v Hnězdně pod ochranou svého strýce Jana, tamního arcibiskupa, a později i v Paříži. Po návratu do Polska věnoval část svého majetku na stavbu kostela v Dobrówě a na strýcovo doporučení přijal kněžské svěcení – nejprve jako farář ve svém rodišti, poté jako děkan v Hnězdně. Po strýcově smrti se pak měl stát jeho nástupcem na arcibiskupském stolci. (Právě v tomto bodě se ovšem tradice rozchází s historickými doklady, které jeho arcibiskupskou hodnost zpochybňují.)
Ať už úřad zastával jakkoli dlouho, jádro jeho příběhu zůstává stejné a je v něm cosi z ducha jeho velkých předchůdců – touha vyměnit moc za modlitbu. Bohumil zatoužil žít čistě duchovním životem podle kamaldulské řehole svatého Romualda. Se souhlasem papeže se arcibiskupské hodnosti zřekl a uchýlil se do pustiny nedaleko Dobrówa. Tam, v samotě své poustevny strávil zbytek života v modlitbě a kajícnosti.
Zemřel 10. června – podle tradice roku 1182 – a byl pohřben v dobrówském kostele; jeho ostatky pak byly přeneseny do kolegiátního chrámu v Uniejówě. Zbožná tradice vypráví, že se mu na smrtelném loži zjevila Panna Maria s dítětem Ježíšem, obklopená zástupem andělů, kteří jej zvali do nebe. Jeho úcta se rozšířila brzy po smrti, zvláště ve východním Polsku, kde je dodnes ctěn jako přímluvce, bývá vzýván jako ochránce všech, kdo konají duchovní cvičení, jako přímluvce za zdraví lidí i hospodářských zvířat a za úspěšný rybolov. Je patronem několika polských diecézí.
Bože, Tys naplnil svatého Bohumila touhou po dokonalé lásce, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře a touhu žít podle Tvé lásky, abychom měli spolu s ním účast na Tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
