Jak funguje Hrad? Turek je problém, Pavel je norma
Filip Turek má být ministrem, protože Andrej Babiš nemá kam uhnout. Motoristé mají v ruce pojistku vlády a Turek je její západka. Všechno ostatní je dekorace pro kamery. Prezident Petr Pavel do toho vstupuje s vážnou tváří strážce hodnot a oznamuje, že Turka nejmenuje. Prý kvůli morálce a minulosti.
Je to tragikomické. Pavel si své komunistickou kariéru a rozvědčické řemeslo prý odpracoval plynulým přechodem do role generála po převratu. To, proti čemu lidé cinkali klíči, to, čeho byl Pavel do očí bijícím symbolem, se mu kafkovkou proměnou v ohavného brouka změnilo v certifikát zkušenosti. A teď káže o nevhodných výrocích na sociálních sítích.
Babiš Turka navrhne, protože musí. Pavel ho blokuje, protože může. A tomu se říká rovnováha moci. Nejde o životní prostředí ani o slušnost. Jde o to ukázat, že i po volbách existuje poslední razítko. Razítko lampasáka.
Pointa je prostá. Kdo má Hrad, rozhoduje o morálním selhání druhých. Kdo vyhraje volby, má držet ústa a krok. Personální verdikt vydává někdo jiný – guma s pamětí pečlivě přepsanou, které v dokonalém kotrmelci tleská zkorumpovaný předlistopadový disent. Voliči to sledují z první řady. A mlčí. Zatím.