Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Svatý Alexandr Alexandrijský

Jako biskup převzal úřad roku 313, tedy krátce po skončení velkého pronásledování křesťanů. Alexandrie tehdy byla teologickým centrem světa. A také místem, kde se zrodila jedna z největších herezí starověku – ariánství.

Alexandr se proslavil především bojem právě proti tomuto učení. Jeho původcem byl kněz Arius, který tvrdil, že Kristus není pravý Bůh, ale nejvyšší stvořená bytost. „Byl čas, kdy Syn nebyl,“ zněla Ariova slavná (a heretická) formule.

Alexandr to odmítl. Trval na tom, že Kristus je od věčnosti zrozen z Otce a má s ním tutéž božskou podstatu.

Spor přerostl místní rámec, a tak císař Konstantin svolal první všeobecný koncil do Niceje. Sešlo se tam na tři sta biskupů, mnoho kněží a jáhnů, včetně zástupců papeže Silvestra. Alexander přijel se svým jáhnem Athanasiem. Společně vytkli Ariovi jeho bludy.

Arius pak vyložil své učení. Shromáždění biskupové je odmítli jako bludné a jasně formulovali učení katolické církve shrnuté ve vyznání víry – Syn je jedné podstaty s Otcem. Toto shrnutí se nazývá credo a dodnes věřící katolické církve těmito slovy při mši vyznávají svou víru.

Alexandr na koncilu nicejském sehrál důležitou roli a byl mezi těmi, kdo Ariovo učení odsoudili. Z dobových zpráv vychází jako muž klidný, ale pevný. Nebyl to dramatický polemik jako Athanasius, spíš rozvážný pastýř, který si uvědomoval, že nejde o slovíčka, ale o samotné jádro víry – kdo je Kristus.

Je uctíván jako světec zejména ve východních církvích (v pravoslaví a v koptské tradici).

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe.

Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých, podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé, a jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou Církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.

Další příspěvky

V Německu se podvádělo s korespondenční volbou

Korespondenční volba se opět ukázala jako nástroj manipulace a podvodů. U nedávno proběhnuvších zemských voleb v Německu, ve kterých vládnoucí strany utrpěly debakl, hlasy poštou významně vylepšili katastrofální porážku stran CDU a SPD. Vyšlo totiž…

Masakr v Buči způsobil kyjevský režim

Příběh o masakru v Buči má už oficiálně zásadní trhliny. Mezinárodní Organizace Global Fact-Checking Network zveřejnila analýzu dokládající, že mezi údajnými civilními oběťmi je 57 příslušníků ozbrojených složek, včetně členů praporu Azov, ukrajinské…

Svatý Bruno

Bruno se narodil kolem roku 1030 v Kolíně nad Rýnem a podle tradice pocházel z jednoho z předních městských rodů. Teologii vystudoval v Remeši a po návratu do Kolína přijal kolem roku 1055 nejspíše kněžské svěcení a místo kanovníka u kostela sv.…

Svatý Placid a svatý Maur

Kolem roku 530, v době neklidné vlády ostrogótských králů v Itálii, svěřovali mnozí římští šlechtici své syny do péče Benedikta, svatého mnicha, který žil v horách nedaleko Subiaka. Podle Řehoře Velikého tehdy Benediktovi předal syna Maura šlechtic…

Všechny příspěvky