Svatý David
Dnes si připomínáme v kalendáři několik světců. Mezi nimi sv. Tomáše Becketta, arcibiskupa z Canterbury za časů krále Jindřicha II. Ale také sv. Davida – biblického krále a královského předka Ježíšova.
David žil v Judeji kolem r. 1000 př. Kr. Nejprve byl pastýřem, pak bojovníkem a dvorním zpěvákem prvního izraelského krále Saula. Saulovi dal Hospodin království nad Izraelem poté, co národ dlouho po králi volal. Saul však posléze zpychl a pokusil se vládnout navzdory Hospodinovi. Bůh ho prostřednictvím proroka Samuela zavrhl a na jeho místo povolal právě Davida, kterého už jako mladíka pomazal Samuel na krále.
Později sklízel mnohá vítězství a bylo mu předpovězeno, že z jeho potomstva vzejde ten, jehož království potrvá navěky, tedy Mesiáš. Hospodin mu slíbil, že jemu a jeho rodu na rozdíl od Saula kralování neodejme. David smířil všechny izraelské kmeny a zformoval izraelský národ.
Přestože byl miláčkem Hospodinovým, byl moudrý a všestranně nadaný, těžce také zhřešil. Jako král měl mnoho žen. Zatoužil ale po Bat-šebě, ženě svého věrného chetejského vojevůdce Uriáše. Dal ho popravit jen proto, aby se s Bat-šebou mohl oženit. Později ale prohlédl a za svá provinění konal veřejné pokání. Že to bylo pokání skutečně žité, dosvědčují i nádherné Davidovy Žalmy, z nichž čerpáme útěchu dodnes.
Následníkem trůnu se po něm stal syn Šalomoun, vzešlý právě ze spojené z Bat-šebou. Bůh nám tak ukazuje pozoruhodné cesty svého milosrdenství. Vždyť prorokovaným následníkem Davidovým byl Ježíš – a jeho království skutečně trvá navěky.
Věčný Bože, příchodem "Davidova Syna" - Tvého Syna, zazářilo v temnotách světa Tvé světlo; obrať k nám svou jasnou tvář a dej nám poznat velikost své lásky, jako Davidovi své milosrdenství, abychom Tě za jeho narození chválili celým srdcem. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
