Tři archandělé
29. září slaví Církev jediný svátek, jímž neuctívá lidi, ale nebeské bytosti. Michael, Gabriel a Rafael jsou jediní andělé, které Písmo svaté zná jménem. Jeden bojuje, druhý zvěstuje, třetí provází a uzdravuje.
Svátek svatého Michaela se slaví už od 5. století, a to ve výroční den posvěcení baziliky, kterou mu vystavěli v Římě na Via Salaria. Jeho dva společníci k němu přibyli až mnohem později. Gabriel a Rafael měli své samostatné svátky 24. března a 24. října; teprve roku 1969 byly připojeny k Michaelovu dni 29. září. Jméno Michael je otázka a zároveň vyznání: Kdo je jako Bůh? Biblické texty ho označují jako jednoho z předních knížat, ochránce vyvoleného národa a za vítěze nad ďáblem. Nejslavnější je obraz z Apokalypsy, kde Michael se svými anděly svrhne draka– vzbouřeného Satana – z nebe. Křesťané v něm od počátku spatřovali zvláštního ochránce novozákonního Božího lidu a přímluvce zemřelých před Božím trůnem; byl vzýván i při exorcismech. Svatý Řehoř Veliký k tomu připojil výklad, že Michael bývá posílán tehdy, když jde o úkol vyžadující zvláštní moc, aby už jeho jméno naznačovalo, že nikdo nesvede to, co může jen Bůh.
Úcta k němu se rozšířila po celé Evropě. Významným střediskem se stalo normanské opatství Mont-Saint-Michel, založené roku 709. Anděla bojovníka, zpodobňovaného obvykle jako rytíře v brnění, si za patrona zvolila řada národů. V novější době mu zvláštní místo vykázal papež Lev XIII. Podle podání ho k tomu inspirovalo děsivé vidění při mši. Roku 1886 nařídil, aby se jeho modlitba k archandělu Michaelovi recitovala po každé tiché mši. Tento zvyk byl zrušen roku 1964. Samotná modlitba, prosba o ochranu v boji proti úkladům ďábla, však dodnes patří k nejznámějším katolickým modlitbám.
Jméno Gabriel se vykládá jako „muž Boží“ či „Bůh ukázal svou sílu“. Objevuje se již v knize proroka Daniela, později zvěstoval Zachariášovi narození Jana Křtitele a Panně Marii narození Ježíšovo. Zachariášovi se představil jako ten, kdo stojí před Bohem. Gabriel je tedy především andělem Vtělení. Z jeho pozdravu Panně Marii vzešla modlitba Zdrávas Maria, jíž věřící zdraví Pannu slovy Písma jako kdysi tento anděl. Není divu, že jeho starý svátek připadal na 24. březen, den před slavností Zvěstování Páně. Pro své poslání se stal patronem poslů, pracovníků v telekomunikacích a poštovních doručovatelů. Umělci ho nezobrazují jako bojovníka ani jako poutníka, nýbrž v královském rouchu, neboť zvěstování Mesiáše ohlašuje počátek nového království.
Rafael znamená „Bůh uzdravil“; vypráví o něm starozákonní kniha Tobiáš a bývá vzýván jako průvodce cestujících. Jde o knihu deuterokanonickou, kterou katolická a pravoslavná tradice řadí do Písma, protestantská nikoli. Příběh je prostý a hluboký zároveň: anděl v lidské podobě doprovází mladého Tobiáše na daleké cestě, chrání ho, pomůže mu k manželství se Sárou, vyžene zlého ducha a nakonec uzdraví slepotu jeho otce. Teprve na konci se dá poznat jako jeden ze sedmi andělů, kteří stojí před Bohem. Rafael nám ukazuje tu tvář andělské služby, která je člověku nejblíže. Každý člověk má na své pouti životem svého anděla strážného, jehož poslání se podobá Rafaelovu. Proto se k němu obracejí poutníci, nemocní i ti, kdo o nemocné pečují.
O svátku Tří archandělů zaznívají při mši v evangeliu Ježíšova slova, že učedníci uvidí otevřené nebe a Boží anděly vystupovat a sestupovat nad Synem člověka. Vstupní prosba mše žádá Boha, jenž v podivuhodném řádu rozděluje služby andělů i lidí, aby náš pozemský život chránili ti, kdo mu v nebi neustále slouží. Východní církve slaví archanděly jinak: řecká pravoslavná tradice jim zasvěcuje 8. listopad.
Svatý Michael dal jméno i celému ročnímu období. V anglosaském světě se jeho svátek nazývá Michaelmas a býval velkým předělem roku. Patřil k takzvaným kvartálním dnům, které dělily rok na čtvrtiny; platilo se nájemné, končily a začínaly služební smlouvy a otevíral se podzimní školní semestr. Tradičním pokrmem byla husa a lidová víra varovala před sběrem ostružin: prý na ně Satan při pádu z nebe dopadl, a proto se po svátku nemají trhat. Ozvěnu toho nese dodnes první semestr na britských univerzitách i soudní rok v Anglii.
U nás nese Michaelovo jméno řada kostelů a ke svátku se dodnes vážou poutě a slavnosti; například Litvínov pořádá ve spolupráci s místní farností Svatomichaelskou slavnost se světským i duchovním programem, neboť archanděl je patronem kostela i města.
Michael připomíná, že zápas se zlem je skutečný a že v něm nevítězí lidská síla, ale Bůh. Gabriel připomíná, že Bůh k člověku promlouvá a čeká na jeho odpověď. Rafael připomíná, že nikdo z nás nejde svou cestou sám.
