Piráti a STAN nedodržují zákon. Bojí se temného financování?
Ta podivná bruselská komsomolská sešlost, která si říká Piráti, léta káže o průhlednosti veřejných financí. Pohled do obchodního rejstříku však odhaluje pravý opak. Podle zjištění, které zveřejnil tento týden bloger Thomas Paukner, stranická dceřiná společnost 1. Pirátská s.r.o. od roku 2020 nezveřejnila jedinou účetní závěrku a výkaz zisků a ztrát chybí již od roku 2019, i když zákon obchodním společnostem ukládá závěrky do sbírky listin zakládat.
V roce 2019 to činilo zhruba 5,4 milionu korun tržeb, z nichž 3,4 milionu odešlo externistům za blíže neurčené „služby“. Co se s penězi děje dnes, veřejnost neví. Předseda Zdeněk Hřib po loňských volbách nařídil, aby poslanecké asistenty a poradenství zajišťovala stranická centrála.
Podle Pauknera, šlo o poslanecké náhrady, které u každého zákonodárce přesahují sto tisíc korun měsíčně. A právě ty proudily přes zmíněnou společnost. Na Sněmovnu již odešla žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím a podnět k rejstříkovému soudu, jenž může vysolit pokutu až 100 000 korun.
Piráti v tom ale nejsou sami. Jejich bývalí koaliční partneři z dozimetrové mafie STANu čelí kauze servisní firmy BeSTAN, které hnutí půjčilo 27,5 milionu korun. Obě strany, jež se rády stavějí do role strážců veřejné morálky, tak občanům dluží především průhledné účetnictví.
Začne se konečně mafií Pirstanu zabývat policie, přestože její vedení je stejné, jak jej ke svému obrazu vytvořil v nedobytném STANu velký kmotr Rakušan?
