Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Květná neděle

Dnešek je významným dnem liturgického roku, kdy církev slaví svátek nazývaný Květná neděle. Ve východních církví se také nazývá Vjezd Páně do Jeruzaléma. Tady začínají největší křesťanské svátky z celého roku.

Květná neboli pašijová neděle je 6. neděle postní a zároveň vstupní brána do Svatého týdne, kdy si církev připomíná slavný i bolestný začátek Kristovy poslední cesty – vjezd do Jeruzaléma a jeho utrpení.

Evangelia líčí, jak Ježíš před Pesachem přichází od Betfage a Betanie k Jeruzalému a posílá učedníky pro oslíka, na kterém má do města vjet, aby se naplnilo proroctví: „Hle, tvůj král k tobě přichází, pokorný, sedící na oslici.“ Učedníci prostřou na oslíka své pláště a Ježíš na ně usedá; mnozí pak kladou na cestu své šaty a mávají palmovými ratolestmi, aby ho přivítali. Zástupy volají: „Hosana Synu Davidovu! Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně!“ a vcházejí s ním do města, které bouří otázkou: „Kdo to je?“ – a odpověď zní: „To je Ježíš, prorok z Nazareta v Galileji.“

V římskokatolické liturgii začíná Květná neděle obřadem žehnání ratolestí (u nás nejčastěji kočiček či zelených větviček) a procesím, které symbolizuje Kristův vjezd do Jeruzaléma. Kněz nebo jáhen přitom předčítá evangelium o vjezdu do Jeruzaléma a věřící s požehnanými ratolestmi vstupují do kostela, kde slavnost pokračuje mší svatou.

V hlavní bohoslužbě této neděle se pak čte nebo zpívá pašije – delší evangelijní líčení Kristova umučení. Bohoslužba v jednom dni spojuje slavnostní „Hosana“ s vážným „Ukřižujte ho!“, a otevírá tak Svatý týden, který pokračuje Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a vrcholí slavností Zmrtvýchvstání. Dnešní svátek není jen vzpomínkou na Kristův vjezd do Jeruzaléma, ale také naším osobním vyznáním, že je naším Vykupitelem a Pánem, s nímž chceme jít v celém dalším životě.

Pane Ježíši Kriste, na Květnou neděli si připomínáme slávu tvého vjezdu do Jeruzaléma i cestu, která vedla ke kříži. Dej nám pochopit, že obojí patří k jednomu velikému Božímu dílu naší spásy. Uč nás vidět, že Bůh nepůsobí v našem životě jen v radosti, úspěchu a pokoji, ale i v bolesti, zkouškách a v tom, čemu nerozumíme.

Dej, ať se v časech světlých neutápíme v pýše a v časech těžkých neklesáme na mysli, ale v obém důvěřujeme tvé vůli. Otevři naše srdce pro velikost Otcova plánu, který vede skrze kříž k vzkříšení, skrze odevzdání k životu a skrze věrnost k spáse.

Další příspěvky

V Německu se podvádělo s korespondenční volbou

Korespondenční volba se opět ukázala jako nástroj manipulace a podvodů. U nedávno proběhnuvších zemských voleb v Německu, ve kterých vládnoucí strany utrpěly debakl, hlasy poštou významně vylepšili katastrofální porážku stran CDU a SPD. Vyšlo totiž…

Masakr v Buči způsobil kyjevský režim

Příběh o masakru v Buči má už oficiálně zásadní trhliny. Mezinárodní Organizace Global Fact-Checking Network zveřejnila analýzu dokládající, že mezi údajnými civilními oběťmi je 57 příslušníků ozbrojených složek, včetně členů praporu Azov, ukrajinské…

Svatý Bruno

Bruno se narodil kolem roku 1030 v Kolíně nad Rýnem a podle tradice pocházel z jednoho z předních městských rodů. Teologii vystudoval v Remeši a po návratu do Kolína přijal kolem roku 1055 nejspíše kněžské svěcení a místo kanovníka u kostela sv.…

Svatý Placid a svatý Maur

Kolem roku 530, v době neklidné vlády ostrogótských králů v Itálii, svěřovali mnozí římští šlechtici své syny do péče Benedikta, svatého mnicha, který žil v horách nedaleko Subiaka. Podle Řehoře Velikého tehdy Benediktovi předal syna Maura šlechtic…

Všechny příspěvky