Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Svatý Theofil Cesarejský

Theofil biskupem v palestinské Césareji ve druhé polovině 2. století, přibližně v letech 180–195. Patří mezi rané pastýře církve, o nichž máme jen kusé zprávy, přesto však stojí na důležitém místě při ustavování jednoty církve.

Jeho jméno známe především díky církevnímu historikovi Eusebiovi, který jej uvádí ve své Církevní historii mezi biskupy zapojenými do diskuse o datu slavení Velikonoc.

Ve 2. století totiž nebyla praxe slavení Velikonoc jednotná. Křesťané v Malé Asii slavili Kristovu Paschu 14. nisanu podle židovského kalendáře, bez ohledu na den v týdnu. Řím a další církve naproti tomu prosazovaly slavení vždy v neděli.

Theofil byl jedním z biskupů, kteří se podíleli na synodálních jednáních v Palestině. Podle Eusebia vydali palestinští biskupové společné stanovisko podporující nedělní slavení. To naznačuje, že Césarea byla v té době důležitým církevním centrem a že Teofil měl mezi palestinskými biskupy autoritu.

Byl představitelem generace biskupů, kteří upevňovali církevní organizaci, řešili první spory mezi jednotlivými křesťanskými komunitami a přispěli k postupnému formování jednotné liturgické praxe. Přál si, aby v Církvi vládl především duch míru, v tom byl zajedno i se svatým Irenejem. Společně usmířili Efezskou komunitu s Římem.

Křesťanské společenství vedl k Boží slávě pod ochranou Matky Boží. Snažil se žít podle Božího slova, které pro něho představovalo ozvěnu Boží lásky.

Jeho význam nespočívá v literárním díle ani v dramatickém mučednictví, ale v účasti na procesu sjednocování církve v době, kdy jednota ještě zdaleka nebyla samozřejmostí. Pevně držel linii apoštolské tradice.

Bože věrnosti a pokoje, prosíme Tě na přímluvu svatého Theofila, dej i nám srdce pevné, mysl trpělivou při hledání pravdy a ducha pokojného ve chvílích rozhodování. Uč nás milovat jednotu víc než vlastní vítězství a pravdu víc než spor. Ať i naše každodenní věrnost je před Tebou svatá. Prosíme Tě o to skrze Tvého syna, našeho pána Ježíše Krista, neboť On s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Další příspěvky

V Německu se podvádělo s korespondenční volbou

Korespondenční volba se opět ukázala jako nástroj manipulace a podvodů. U nedávno proběhnuvších zemských voleb v Německu, ve kterých vládnoucí strany utrpěly debakl, hlasy poštou významně vylepšili katastrofální porážku stran CDU a SPD. Vyšlo totiž…

Masakr v Buči způsobil kyjevský režim

Příběh o masakru v Buči má už oficiálně zásadní trhliny. Mezinárodní Organizace Global Fact-Checking Network zveřejnila analýzu dokládající, že mezi údajnými civilními oběťmi je 57 příslušníků ozbrojených složek, včetně členů praporu Azov, ukrajinské…

Svatý Bruno

Bruno se narodil kolem roku 1030 v Kolíně nad Rýnem a podle tradice pocházel z jednoho z předních městských rodů. Teologii vystudoval v Remeši a po návratu do Kolína přijal kolem roku 1055 nejspíše kněžské svěcení a místo kanovníka u kostela sv.…

Svatý Placid a svatý Maur

Kolem roku 530, v době neklidné vlády ostrogótských králů v Itálii, svěřovali mnozí římští šlechtici své syny do péče Benedikta, svatého mnicha, který žil v horách nedaleko Subiaka. Podle Řehoře Velikého tehdy Benediktovi předal syna Maura šlechtic…

Všechny příspěvky