Svatý Áron
Mezi starozákonními praotci, jejichž památku Církev s úctou chová, zaujímá zvláštní místo Áron – bratr Mojžíšův a první velekněz izraelského lidu. Pocházel z kmene Lévi; jeho otcem byl Amram a matkou Jókebed. Jeho starší sestra byla prorokyně Mirjam. Byl o tři roky starší než Mojžíš, a přece se stal jeho věrným pobočníkem a mluvčím. Když Hospodin z hořícího keře povolal Mojžíše, aby vyvedl Izrael z egyptského otroctví, Mojžíš se zdráhal s poukazem na svou neobratnou výřečnost. Tehdy mu Bůh dal po bok právě Árona: „Já vím, že on umí dobře mluvit.“ Oba bratři se setkali u Boží hory, objali se a políbili – a od té chvíle stáli bok po boku. Áron se stal Mojžíšovými ústy: promlouval ke starším Izraele i k samému faraónovi, jeho rukou byla vykonána první zázračná znamení a na Mojžíšův pokyn přivolával na zatvrzelý Egypt rány, dokud nepřišlo vysvobození.
Po vyjití z Egypta a uzavření smlouvy na Sinaji byl Áron z Hospodinova příkazu slavnostně uveden do kněžské služby — obřadně omyt vodou, oděn do svatých rouch, pomazán a posvěcen jako první velekněz. Jemu i jeho potomstvu náleželo dědičné kněžství a konání chrámových obřadů; jedině on směl vstupovat do nejsvětější svatyně, na místo, kde přebývá Boží přítomnost. Bývá zobrazován v kněžském rouchu, se zvláštní pokrývkou hlavy a s kadidelnicí, v křesťanské tradici stává po boku Mojžíšově jako předobraz křesťanství samého — neboť list Židům vidí v Áronově kněžství ozvěnu dokonalého a věčného velekněžství Kristova. Židovská tradice si ho navíc připomíná jako muže míru: rabín Hillel vybízel své žáky, aby byli „z žáků Áronových“, což znamená „milovat pokoj a usilovat o pokoj, milovat lidi a přivádět je k Zákonu“.
Áronův příběh však není jen příběhem slávy. Písmo zachycuje i jeho selhání — zhotovení zlatého telete pod tlakem reptajícího lidu, k němuž se nechal strhnout v Mojžíšově nepřítomnosti, i pozdější výtky vůči bratrovi. Pokaždé však svého provinění litoval a vracel se na cestu věrnosti. Pro nedostatek důvěry, jehož se spolu s Mojžíšem dopustil při vodách sváru u Meriby, mu nebylo dáno vejít do země zaslíbené. Když Izrael dorazil k hoře Hór, vystoupil Áron na její vrchol spolu s Mojžíšem a svým synem Eleazarem; tam si nechal svléknout velekněžská roucha, do nichž byl pak oděn jeho syn a nástupce, a v pokoji odevzdal svého ducha ve věku sto třiadvaceti let. Celý dům izraelský ho pak oplakával po třicet dní. V jeho životě prosvítá Boží péče i spravedlnost – i to, že komu se dostane větší důvěry, od toho se více žádá.
Bože, Tys povolal svatého velekněze Árona, aby s bratrem Mojžíšem vyvedl Tvůj lid z Egypta a jako velekněz přinášel oběti za hřích; na jeho přímluvu vzbuzuj v nás odpor ke hříchu a dej nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s ním účast na Tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
