Sv. Simeon Jeruzalémský
Simeon byl synem sv. Kleofáše. Jeho matka Marie byla blízká příbuzná Matky Boží a apoštolové Juda Tadeáš a Jakub Mladší byli jeho bratři. Byl tedy bratranec Ježíše Krista. Podle Skutků apoštolů a také podle historika Eusebia z Cesareje byl jedním z těch, na které během Letnic sestoupil Duch Svatý.
Simeon bývá někdy ztotožňován se Šimonem, „bratrem Páně“, který je zmíněn v Bibli. Pokud by tomu tak bylo, byl by jedním z těch, které evangelisté jmenují mezi Ježíšovými příbuznými v Nazaretě. Podle tradice byl asi o osm let starší než Ježíš, takže celé Ježíšovo veřejné působení prožíval již jako dospělý muž. Stal se svědkem zázraků Pána Ježíše Krista, uvěřil v něj a stal se jedním ze 70 učedníků, což znamená, že patřil do širšího okruhu Ježíšových následovníků, nikoli do úzkého kruhu Dvanácti.
Po mučednické smrti prvního jeruzalémského biskupa Jakuba Mladšího v roce 62 byl Simeon zvolen jeho nástupcem.
Když římské legie potlačily povstání proti Římu, Vespasianus jako velitel římských vojsk se rozhodl Jeruzalém zničit. Zahájil obléhání, které pak dokončil jako generál jeho syn Titus. Zkáza chrámu a celého města tedy byla dílem Titovým. Simeon s věřícím lidem se uchýlil do města Pelly za Jordánem. Po zkáze Jeruzaléma se vrátili a usadili se na troskách Jeruzaléma. Simeonovou péčí zde opět rozkvetla křesťanská církev.
Simeon vedl svou komunitu 45 let. Římané se ale snažili vyhladit všechny potomky Davidovy, z obavy, že by mohli vznášet nárok na vládu nad Judeou, tedy spíše z politických důvodů. Jejich systematické vyhlazování začalo již za Vespasiana a Tita, znovu pak za Trajána.
Simeon byl Ježíšovým příbuzným, tedy potomkem Davidovým. Navíc jako křesťanský biskup byl vyznavačem zakázaného náboženství. Kdosi Simeona udal císařskému náměstku Attikovi. Ten chtěl starce ušetřit, jestliže se odřekne své víry. Simeon však statečně odmítl. Byl mučen a nakonec ukřižován. Podle tradice se však i tak dožil 120 let.
Spolu se sv. Ignácem Antiochijským patří k nejvýznamnějším mučedníkům z doby Trajánovy vlády. Jeho uctívání se šířilo nejprve na křesťanském východě a v 9. století proniklo i na západ.
Simeon vedl jeruzalémskou církev bouřlivým obdobím pronásledování, vzpoury a hrůzy, a přitom si zachoval klidnou statečnost i víru. Vystupoval proti nespravedlnosti a usiloval o pokoj. Je považován za přímluvce pro ty, kdo procházejí těžkými zkouškami víry, pronásledováním nebo obdobím velkých zvratů a obecně pro všechny, kdo potřebují vytrvalost a odvahu tváří v tvář utrpení.
Všemohoucí a milosrdný Bože, Tys dal svatému Simeonovi sílu a trpělivost vydržet všechny útrapy mučení; pomáhej i nám, kteří jeho vítězství oslavujeme, abychom trpělivě a s láskou dokázali přijímat každý kříž, který nám bude třeba nést. Prosíme Tě o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
