Svatý Kilián
Svatý Kilián, muž vroucí horlivosti a nezlomné odvahy pocházel ze zeleného Irska, odkud pohanské Evropě vzešla tolikerá světla víry. Kolem roku 686 se s druhy Kolonátem a Totnanem vydal na pouť do Říma, aby si od nástupce svatého Petra vyprosil požehnání pro dílo, jež ho čekalo mezi Franky na řece Mohanu. Papež ho v hodnosti biskupa poslal hlásat evangelium lidu, který do té doby sloužil modlám. Kilián pak učinil z Würzburku baštu, z níž se křesťanská víra šířila do celé oblasti dolní Franky.
Vévoda Gosbert, muž bystrého rozumu, přijal z Kiliánových úst nauku Kristovu s otevřeným srdcem a nechal se pokřtít i s mnohými ze své družiny. Byla to však radost zkalená jedním stínem: vévoda žil s Geilanou, vdovou po svém bratru, ve svazku, jejž církevní právo nemohlo posvětit. Kilián, věrný svému poslání, nemlčel – a Gosbert, ač s bolestí, slíbil manželku propustit. Ale než se tak mohlo stát, musel vytáhnout do boje. Geilana zůstala sama s hanbou a strachem ze ztráty svého postavení, a tak pojala k biskupovi smrtelnou nenávist.
O noci na osmý červenec roku 689, zatímco vévoda bojoval, poslala na biskupa a jeho druhy najaté vrahy. Kilián právě dlel na modlitbách a tušil, že se blíží hodina jeho smrti. Vyšel vrahům vstříc se slovy, že nastal čas jeho dlouho vytoužené schůzky s Pánem, a nebránil se. Vrahové mučedníky sťali a jejich těla i s posvátnými nádobami a knihami zakopali do země, aby čin zůstal navždy utajen. Ale Bůh, který vidí i to, co je lidem skryto, sám viníky usvědčil: jednoho z vrahů posedla hrůza a v šílenství si vlastními zuby rozdíral tělo, až nakonec zemřel. I druhý v zoufalství skonal vlastní rukou. A Geilana, strůjkyně zločinu, byla podle svědectví legendy postižena týmž prokletím – trýzněna zlým svědomím veřejně přiznávala svou vinu a s nářkem volala jméno světce, jehož krev na ní lpěla, až nakonec v mukách zemřela.
Ostatky svatého Kiliána a jeho druhů byly později slavnostně uloženy ve würzburské katedrále, jež nese jeho jméno dodnes a která se stala srdcem víry v srdci Franské říše. Kilián se stal patronem Franků, diecéze Würzburg i benediktinského řádu, a také omítkářů a bednářů; bývá vzýván proti očním onemocněním, dně a revmatismu. A dokonce i v našich zemích, na ostrově u Davle, mu benediktini zasvětili svůj klášterní chrám
Bože, Ty jsi dal svatému Kiliánovi, apoštolovi Franků odvahu, že neváhal vydat svědectví o pravdě tváří v tvář meči; na jeho přímluvu dej, abychom i my dovedli hájit spravedlnost bez bázně a strachu. Prosíme o to skrze Tvého syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
