Zvony katedrály se samy rozezněly a biskup se postavil muslimům
Přízvisko „Scotus“ může dnešního čtenáře mást: v raně středověké latině se tak neoznačovali Skotové, nýbrž Irové, neboť „Scotia“ tehdy znamenala Irsko. Donát se tam narodil koncem 8. století ve šlechtické rodině, vzdělání získal v některé z proslulých irských klášterních škol a stal se knězem a učitelem. Jako mnoho jeho krajanů se vydal na takzvanou „peregrinatio pro Christo“, pouť do ciziny z lásky ke Kristu. Na cestě do Říma ho doprovázel jeho žák Ondřej.
Podle legendy dorazili oba poutníci do toskánského Fiesole právě ve chvíli, kdy se lid shromáždil v katedrále a modlil se, aby jim Bůh seslal nového biskupa. Jakmile cizinec vstoupil do chrámu, rozezněly se samy od sebe zvony a rozsvítily se lampy; věřící to pochopili jako znamení z nebe a Donáta prohlásili svým pastýřem. Biskupem ve Fiesole se stal roku 829 a diecézi spravoval více než čtyři desetiletí.
Donát zde vyvolal obnovu zbožnosti i vzdělanosti. Byl vynikajícím učitelem i básníkem a zanechal po sobě latinské verše, mezi nimi oslavnou báseň na svou irskou vlast a prolog k veršovanému životu svaté Brigity z Kildare. Úctu k irské patronce šířil i v Itálii: v Piacenze, důležité zastávce na poutní cestě Via Francigena, daroval roku 850 kostel svaté Brigity klášteru v Bobbiu, který kdysi založil jiný slavný irský poutník, svatý Kolumbán, a to s podmínkou, že mniši budou provozovat útulek pro irské poutníky.
Jeho věrným pomocníkem zůstal svatý Ondřej, kterého Donát učinil arcijáhnem. S jeho podporou Ondřej obnovil kostel San Martino a Mensola pod Fiesole a založil při něm klášter. Donát se těšil důvěře karolínských panovníků, účastnil se římských synod a podle tradice se dokonce s vojenskými oddíly zapojil do tažení proti Saracénům, kteří tehdy pustošili jižní Itálii.
Zemřel kolem roku 876 a byl pohřben ve fiesolské katedrále. Dodnes se tam dochoval epitaf, který si podle tradice sám nadiktoval a v němž se ohlíží za svými irskými počátky i dlouhou službou toskánskému městu. Četné kostely a obce nesoucí jméno San Donato svědčí o tom, jak hluboko se jeho úcta v Toskánsku zakořenila.
Bože, Ty jsi vyvedl svatého biskupa Donáta z jeho rodné země a dal jsi ho za pastýře cizímu lidu, aby mu přinášel světlo víry a vzdělanosti. Na jeho přímluvu dej, ať i my ochotně opouštíme vlastní pohodlí, kamkoli nás povoláš, a pečujeme o poutníky a cizince, v nichž k nám přichází sám Kristus. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
