Předvánoční stínání, v Bruselu vypukla svatá válka
V Bruselu si zažili docela horké předvánoční chvilky. Na náměstí instalovali Betlém tak, aby vypadal co možná nejvíc „neutrálně“, a tak tam svatá rodina vypadá spíš jako tlupa zfetovaných zombie, potloukajících se kolem bruselských nádraží. Figury totiž nemají tváře. A pak v hlavním městě euro-totality vypukla drobná svatá válka.
Našinec by možná mávl rukou – některé české slaměné Betlémy se přece také obejdou jen se schématickými figurkami. Hořce úsměvná je však autorka, která svoji koncepci vysvětluje tak, že se ve zpodobení Ježíšovy rodiny bez tváře „každý může poznat“. To hlavní však teprve přišlo: Jezulátku nějaký uvědomělý muslim setnul hlavu – a odnesl ji neznámo kam.
Kdyby umělkyni alespoň člověk mohl podezírat ze vzdoru či skryté metafory mezi řádky… Bez-tvářnost je přece hlavní bruselské téma. Jenže jednak to tak nemyslela, naopak chtěla být co nejvíce „korektní“, a druhak je to svatokrádež.
Ale komu na tom záleží? U nás doma v parodii na „vánoční“ trhy v hlavním městě chytneme leda tak žloutenku nebo průvan v peněžence – langoš je i za závratných 280 korun.
Není tak lépe v Adventu rozjímat o příchodu Spasitele? Všemožnými trhy totiž Ježíška stínáme také. Bez hluku. Po česku.