Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Svatý Sofronios

Sofronios, jeruzalémský patriarcha, byl mnich, teolog a biskup, který na přelomu 6. a 7. století bránil pravou víru o Kristu a vedl církev v Jeruzalémě v čase válek a politických otřesů. Narodil se kolem roku 560 v Damašku, studoval filozofii a rétoriku a pro svou vzdělanost získal přízvisko „Sofista“ – „Moudrý“. Světskou kariéru opustil a odešel do Palestiny, kde se stal mnichem v klášterech v okolí Jeruzaléma a žil přísným asketickým životem.

Důležitou roli v jeho životě sehrálo přátelství s mnichem Janem Moschem, s nímž putoval po klášterech na Východě i v Egyptě a později také do Říma. Tato putování z něj učinila duchovního učitele, který dobře znal různá prostředí i problémy tehdejší církve.

Jako teolog se Sofronios postavil proti učení monofyzitismu a monotheletismu, které zamlžovalo Kristovo plné lidství, a sepsal řadu textů na obranu víry v to, že Kristus má dvě přirozenosti i dvě vůle. Některé jeho homilie a hymny se dodnes čtou a zpívají v byzantské liturgii, zvláště při velkých svátcích, jako je Narození Páně nebo Zjevení Páně.

Roku 634 byl zvolen jeruzalémským patriarchou. Do jeho krátkého pontifikátu však zasáhly dějiny. Po perské invazi přišla nová hrozba v podobě arabského tažení a roku 638 padl i Jeruzalém. Sofronios nesl tuto událost s velkým zármutkem, ale zároveň se ujal role vyjednavače – s kalifem Omarem dohodl podmínky kapitulace, které měly křesťanům zajistit co nejmírnější zacházení a možnost dál žít ve městě. Krátce poté, vyčerpán starostmi i nemocí, 11. března 638 zemřel.

Církev si Sofronia připomíná jako světce, který spojil vzdělanost s hlubokým duchovním životem a v těžkých dobách dokázal hájit víru i chránit své věřící, jak to jen bylo možné. Východní tradice ho dodnes uctívá jako „našeho otce, svatého Sofronia, jeruzalémského patriarchu“.

Svatý Sofronie, ty jsi v těžkých dobách stál pevně při pravdě o Kristu. Vypros nám moudrost, abychom uměli rozlišit, kdy mlčet a kdy se víry zastat, a odvahu zůstat věrní Bohu i v obtížných a nebezpečných situacích. Ať je naše vůle spojena s Boží vůlí tak, jako byla ta tvá, abychom i uprostřed zmatku a nejistoty nesli druhým Kristův pokoj. Amen.

Další příspěvky

V Německu se podvádělo s korespondenční volbou

Korespondenční volba se opět ukázala jako nástroj manipulace a podvodů. U nedávno proběhnuvších zemských voleb v Německu, ve kterých vládnoucí strany utrpěly debakl, hlasy poštou významně vylepšili katastrofální porážku stran CDU a SPD. Vyšlo totiž…

Masakr v Buči způsobil kyjevský režim

Příběh o masakru v Buči má už oficiálně zásadní trhliny. Mezinárodní Organizace Global Fact-Checking Network zveřejnila analýzu dokládající, že mezi údajnými civilními oběťmi je 57 příslušníků ozbrojených složek, včetně členů praporu Azov, ukrajinské…

Svatý Bruno

Bruno se narodil kolem roku 1030 v Kolíně nad Rýnem a podle tradice pocházel z jednoho z předních městských rodů. Teologii vystudoval v Remeši a po návratu do Kolína přijal kolem roku 1055 nejspíše kněžské svěcení a místo kanovníka u kostela sv.…

Svatý Placid a svatý Maur

Kolem roku 530, v době neklidné vlády ostrogótských králů v Itálii, svěřovali mnozí římští šlechtici své syny do péče Benedikta, svatého mnicha, který žil v horách nedaleko Subiaka. Podle Řehoře Velikého tehdy Benediktovi předal syna Maura šlechtic…

Všechny příspěvky