Svatý Angelo Jerusalémský
Angelo se narodil roku 1185 v Jeruzalémě v židovské rodině. Jeho matka Maria se obrátila ke křesťanství a společně s ní byli pokřtěni i oba její synové, dvojčata Angelo a Jan. Rodiče však zemřeli, když byli chlapci ještě mladí, a jejich výchovy se ujal jeruzalémský patriarcha Nikodém. Oba bratři byli mimořádně nadaní, ovládali řečtinu, latinu i hebrejštinu. V osmnácti letech vstoupili do řádu Bratří Blahoslavené Panny Marie z hory Karmel – karmelitánů. Zatímco Jan si zvolil kontemplativní život na hoře Karmel, Angelo byl roku 1210 ve svých pětadvaceti letech, vysvěcen na kněze a vydal se kázat po Palestině. Záhy mu byla připisovány zázračná uzdravení nemocných, ale Angelo o slávu nestál. Uchýlil se do poustevny na hoře Karmel, kde strávil pět let v přísné askezi a modlitbě.
Kolem roku 1218 však Angelo obdržel pokyn opustit samotu a vydat se na Apeninský poloostrov, aby kázal proti katarským a albigenským herezím a zároveň aby v Římě požádal papeže Honoria III. o schválení nové řehole pro karmelitánský řád. Roku 1219 se vydal na cestu. V římské bazilice sv. Jana v Lateránu nejen kázal, ale setkal se tam se dvěma velikány své doby – sv. Františkem z Assisi a sv. Dominikem. Tradice praví, že Angelo předpověděl, že František obdrží stigmata, zatímco František Angelovi prorokoval blízkou mučednickou smrt. Z Říma se Angelo vydal na Sicílii, kde se usadil nejprve v Palermu. Tam působil jako host basiliánských kněží, uzdravil sedm malomocných i nemocného palermského arcibiskupa a svým kázáním obrátil na křesťanství na dvě stě sicilských Židů, což mu ovšem vyneslo nepřátelství části židovské obce.
Poté se vydal do Agrigenta, a nakonec do přímořského městečka Licata na jižním pobřeží Sicílie. Zde se naplnil jeho osud. Angelo veřejně pranýřoval chování místního šlechtice Berengaria, katarského rytíře, který žil v krvesmilném vztahu se svou vlastní sestrou. Angelovi se podařilo přesvědčit dívku, aby bratra opustila a požádala o odpuštění – což Berengaria rozzuřilo. Když Angelo kázal před kostelem svatých Filipa a Jakuba zástupu asi pěti tisíc lidí, Berengarius se svou suitou prodral davem a pětkrát světce probodl mečem – podle tradice tolikrát, kolik ran utržil na kříži Kristus. Angelo žil ještě čtyři dny a po celou tu dobu se modlil za svého vraha, prosil přítomné, aby se mu nemstili, a žádal světské úřady, aby Berengariovi udělily milost.
Angelo byl pohřben v kostele sv. Filipa a Jakuba v Licatě, kde se jeho hrob záhy stal poutním místem. Angelově přímluvě bylo přičítáno utišení morové epidemie v Neapolském království roku 1656 a od té doby je patronem Palerma.
Bože, Tys povolal svatého Angela, aby následoval Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře; svým kázáním i příkladem sloužil Tvé církvi a svá slova dosvědčil obětí svého života; prosíme Tě proto, dej i nám sílu, abychom svým životem vydávali svědectví o Tvé pravdě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.