Svatý Methodios I.
Nejde o soluňského svatého Metoděje, apoštola Slovanů, ale o významného obhájce úcty ke svatým obrazům v dobách obrazoborectví. Narodil se v bohaté rodině v sicilských Syrakusách a jako mladík odešel studovat do Konstantinopole. Později vstoupil do kláštera Chenolakkos v Bithýnii. Jako horlivý zastánce uctívání obrazů (ikonodulie) tvrdě zaplatil za své přesvědčení: císař Michael II. ho dal uvěznit a poté poslal do vyhnanství na ostrov Antigoni v Propontidě (dnes jsou to Prinčské ostrovy, turecky Adalar, a leží v Marmarském moři nedaleko Istanbulu). Do Konstantinopole se směl vrátit teprve roku 829 po nástupu císařova syna na trůn.
Léta strádání věnoval duchovní práci — psal homilie, básnické kánony a hagiografická díla, mimo jiné životy Theofana Vyznavače a mučedníka Euthymia ze Sard. Jeho hodina přišla po smrti posledního obrazoboreckého císaře Theofila: císařovna-regentka Theodora dala na radu ministra Theoktista sesadit dosavadního patriarchu Jana VII. Grammatika a roku 843 ustanovila konstantinopolským patriarchou právě Metoděje. Jeho velikost spočívá v tom, že svým nepřátelům odpustil a zbloudilé jemně přiváděl na správnou cestu. Pod jeho vedením se pak odehrála událost, jíž vyvrcholil celý dlouhý zápas: na první postní neděli, 11. března 843, se v Konstantinopoli sešel synod, jehož cílem a výsledkem bylo obnovení úcty k obrazům. Tato slavná chvíle vešla do dějin východní církve jako „triumf pravoslaví“. Svatého Metoděje uctívá pravoslavná i katolická církev.
Pane Ježíši Kriste, pravý Bože a pravý člověče, Tys nám ve svém vtělení ukázal viditelnou tvář neviditelného Otce. Na přímluvu svatého Metoděje, vyznavače a patriarchy, jenž neohroženě hájil úctu k tvému svatému obrazu i obrazům tvých svatých, dej nám pevnost ve víře, statečnost v protivenstvích a srdce, které tě s láskou poznává a vyznává. Neboť ty žiješ a kraluješ po všechny věky věků. Amen.
