Hradní manuál morálky: Klaňte se Ukrajině a mlčte
„Přítel po boku“ prezidenta Petr Kolář se znovu probudil v roli mravokárce a rozhodl se, že Čechy je třeba seřvat. Prohlásil, že Ukrajině a všem statečným ukrajinským vlastencům se máme klanět, děkovat a líbat jim ruce za to, že brání náš svět před „ruzzáckým“ morem. Kdo to necítí stejně, je spodina, lůza.
Tak ale nemluví diplomat. Tak mluví kazatel, který si spletl politiku s náboženským obřadem.
Nejde o Ukrajinu, jde o Koláře. O potřebu stát výš než ostatní, být morálně čistý, nedotknutelný. Solidarita se v jeho podání mění v povinný rituál. Otázka je hřích, pochybnost zrada.
Kolář neargumentuje, Kolář uráží. Nehájí hodnoty, ale pozici v prostředí, kde se správná slova dlouhodobě vyplácejí. Kde morální radikalita funguje jako měna, která udržuje vliv, přístup, zakázky a blízkost moci. To není emoce, to je model.
Z pohodlí gauče žene jiné k obětem a sám rozdává morální facky. Výsledek je opačný: empatie se mění ve vzdor. Společnost se nedá vychovávat nadávkami. Kdo mluví o hrdinství a pohrdá lidmi doma, nepomáhá nikomu. Jen odhaluje, jak málo mu na nich skutečně záleží.
