Matka Boží, Panna Maria
Připomínáme si svatou Pannu v roli Matky, do jejíhož lůna se vtělil Boží syn, aby se narodil jako člověk. Tím se Maria stala současně matkou nového – vykoupeného člověka – a Matkou nás všech. Krom toho byla Panna Maria symbolicky ustavena za Matku nás všech tehdy, kdy ji Kristus trpící na kříži „věnoval“ coby matku apoštolu Janovi.
Božství Ježíšovo bylo dlouho zpochybňováno různými sektami, a tak Marii Otcové na 3. ekumenickém koncilu v Efezu, který svolal císař Theodosios II., formálně nazvali Bohorodičkou. Chtěli se tak vymezit proti herezím, které označovaly Krista za člověka, který jen dosáhl Milosti u Boha. Tento přístup je nebezpečný, neboť popírá celé spasitelské dílo Kristovo a naprostou, převratnou změnu v lidském údělu, kterou představovalo.
K tomu však bylo třeba, aby se vtěleý Bůh stal člověkem a prožil lidský život se vším, co k němu náleží. Osmý den po narození bývali židovští chlapci obřezáni. Nejinak tomu bylo s Ježíšem. I proto se slaví svátek Bohorodičky symbolicky dnes, osmý den po Narození Páně. Je tím zdůrazněno, že Maria i Ježíš se podrobili lidskému údělu v jeho plnosti. Ač sami bez poskvrny, přijali sounáležitost s námi, hříšníky.
Maria spolupracuje na vykupitelském díle Božím od počátku bez zaváhání. Nikdy se neptá „proč“, instinktivně, přirozeně následuje Boží vůli. Jedinou otázku „proč“ od ní v Evangeliu slyšíme směrem k jejímu dvanáctiletému Synovi, který se matce a otci ztratí v chrámu a rodiče ho po tři dny hledají. Když ho najdou, Maria se ptá docela jako jakákoli lidská maminka: „Proč jsi nám to učinil?“ Na Ježíšovu odpověď, že musel být v domě svého otce, už ale žádným hubováním nebo pochybami nereaguje. Jako vše ji „uchovává ve svém srdci“.
Maria je vděčná za vše, co jí Bůh dává a přijímá to bez otázek. Vidíme to ostatně od počátku: Namísto toho, aby se ptala, jestli ji jako svobodnou matku v Izraeli neukamenují, nebo co bude jejímu těhotenství říkat sv. Josef, velebí Hospodina svým Magnificat.
V tom, stejně jako v nekonečném milosrdenství, je nám Panna Maria stálým vzorem. Je patronkou a pomocnicí všech křesťanů a utéci se k ní může kterýkoli trpící člověk.
Pojďme se dnes a po celý rok připojovat k Mariinu chvalozpěvu Magnificat z Lukášova Evangelia:
„Velebí má duše Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici.
Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté
a jeho milosrdenství (trvá) od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně.
Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky.“
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků.
Amen.
