Svatá Marta
Svatá Marta pocházela z Betánie, vesnice nedaleko Jeruzaléma, kde žila spolu se svou sestrou Marií a bratrem Lazarem. Podle evangelijního svědectví šlo o zbožnou rodinu, k níž Ježíš choval blízké a srdečné přátelství; zastavoval se u nich cestou do Svatého města i při návratu z něj a byl v jejich domě vždy vítán. Marta byla patrně nejstarší ze tří sourozenců, a proto na ní spočívala odpovědnost za celou domácnost. Evangelia nám ji představují jako ženu činorodou, praktickou a pohostinnou, která svou lásku k Ježíšovi vyjadřovala právě tím, že mu chtěla co nejlépe posloužit.
Nejznámější příběh o Martě zaznamenává evangelista Lukáš. Když k nim Ježíš zavítal, Marta byla zcela zaneprázdněna obsluhou a přípravou pohoštění, zatímco její sestra Marie usedla Pánu k nohám a naslouchala jeho slovům. Uštvaná prací se Marta nakonec s výčitkou obrátila přímo na Ježíše: „Pane, nedbáš, že mě sestra nechává sloužit samotnou? Řekni jí, ať mi pomůže.“ Ježíš jí však s jemným pokáráním odpověděl, že Marta se zbyytečně znepokojuje a stará se o příliš mnoho věcí, ačkoli jen jedno je podstatné – a že Marie si vybrala ten lepší úděl, který jí nebude odňat. Tato slova nejsou odsouzením činorodé služby, nýbrž připomínkou, že přednost má naslouchání Božímu slovu a hodnotám, které nepomíjejí.
Marta se však dobře orientovala i ve věcech duchovních, jak ukazuje příběh o vzkříšení Lazara v jedenácté kapitole Janova evangelia. Když její bratr onemocněl a zemřel, vyšla zarmoucená Ježíšovi vstříc a vyznala víru slovy, která patří k nejkrásnějším v celém Písmu: vyznala, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, přicházející na svět, a svou víru, že i nyní mu Bůh dá cokoli, oč požádá. Právě jí, praktické hospodyni, se dostalo výsady vyslovit toto vyznání, a Ježíš pak vzkřísil Lazara z mrtvých. Podle pozdější legendy Marta po Nanebevstoupení Páně doprovázela své sourozence na jejich cestách a hlásala evangelium v Galii, kde dožila svůj život ve svatosti. Církev ji ctí jako patronku kuchařek, hospodyní, služebných, hostinských, majitelů hotelů, sochařů, malířů a umírajících; její památku slavíme spolu s Marií a Lazarem.
Bože, věčný Otče, jenž jsi svaté Martě dopřál hostit Tvého Syna pod svou střechou a naučil jsi ji, že nade všechnu práci a starost je třeba klást naslouchání Tvému slovu; dej i nám, ať Tě věrně provázíme v činorodé lásce k bližním, ale nezapomínáme přitom usednout k Tvým nohám a hledat nejprve to, co nepomíjí. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
