Starce v nouzi do tělocvičny, migranty do hotelu
Ten kontrast je fyzicky odporný. Německá Mekka liberalismu a progresivismu fanaticky zazářila. Při blackoutu způsobeném levičáckými teroristy ukazuje Berlín, koho považuje za své lidi a koho už ne.
Ekologičtí radikálové bojující proti teplu, ochromili elektřinu. Nemohoucí starci jsou vyháněni z promrzlých bytů. Končí na polních lůžkách v chladných tělocvičnách.
Ve stejném městě, ve stejnou chvíli, platí humanismem prosáklé město muslimským migrantům hotelové pokoje. Ne proto, že by nebyla jiná možnost, ale proto, že tak zní politické rozhodnutí.
Sedmadevadesátiletá Ingeborg Esserová je živý – nebo spíše už jen napůl živý – důkaz tohoto rozkladu. Žena odkázaná na stálou péči leží na lehátku, bez snídaně, s čajem a sušenkou. Primátor Kai Wegner se nad ní sklání a pronáší prázdné žvásty. Její syn to říká jasně: „Skandál.“
Ano, je to skandál. Ne nehoda, ne chaos, ale vědomé upřednostnění cizích zájmů před vlastními.
Berlínská politická reprezentace se stará víc o imigranty než o své občany, zvlášť o důchodce. Generace, která město vybudovala, je odkládána do tělocvičen. Tohle u nás nesmíme připustit. Čeští občané musí být na prvním místě. Tečka.
