Svatý Josef Cafasso
Narodil se 15. ledna 1811 v selské rodině v piemontském Castelnuovu d'Asti, témže kraji, z něhož pocházel i jeho slavný žák Jan Bosco. Postavou drobný a chatrného zdraví — celý život ho trápila vrozená vada páteře — byl v chlapeckých letech terčem posměchu spolužáků, který se však brzy proměnil v obdiv k jeho tichým ctnostem. Po studiích v Chieri přijal roku 1833 v Turíně kněžské svěcení a sotva dvaadvacetiletý se vydal cestou, na níž zůstal věrný jedinému městu a jedinému poslání.
Stal se profesorem morální teologie a posléze rektorem kněžského ústavu při kostele svatého Františka z Assisi, kde vychoval celou generaci znamenitých piemontských kněží. Dvacet let byl duchovním rádcem Jana Bosca a pomáhal mu při zakládání salesiánské kongregace. Právem se říká, že bez dona Cafassa bychom nejspíš neměli ani svatého Jana Boska. Spolu s ním a se svým přítelem Josefem Cottolengem tvoří turínské svaté „trojhvězdí“, trojici světců, kteří dali tvář křesťanské obrodě města v devatenáctém století.
Nejhlubší stopu však zanechal mezi vězni turínské věznice, zvláště mezi odsouzenci na smrt. Věnoval jim dlouhé hodiny v celách i na cestě k popravišti. Neodvracel se od umírajících, klekal vedle nich pod šibenicí a šeptal jim do ucha poslední slova naděje a lítosti. Právě tato neúnavná péče mu vynesla přízvisko „kněz šibenic“. Na poslední cestu připravil osmašedesát odsouzenců, kteří umírali pokojně a odevzdaní do vůle Boží; sám je s něhou nazýval svými „oběšenými svatými“ a prosil je o přímluvu, přesvědčen, že na orodování nebeské Matky všichni došli spásy.
Zemřel záhy, vyčerpán prací a nemocí, 23. června 1860 v Turíně, ve věku pouhých devětačtyřiceti let. Vše, co měl, odkázal Cottolengovu charitativnímu dílu a do svých zápisků vepsal dojemné přání, aby na něj svět zcela zapomněl — vyjma modlitby za jeho duši. Papež Pius XI. ho nazval „perlou italského kněžstva“ a roku 1925 ho prohlásil za blahoslaveného, Pius XII. pak roku 1947 za svatého a za patrona vězňů. Je také patronem duchovních správců ve věznicích, tento patronát je stále živý – italští vězeňští kaplani se k jeho hrobu sjížděli na své celonárodní sjezdy a vězni jej dodnes vzývají jako svého nebeského ochránce.
Jeho přítomnost je v Turíně patrná na každém kroku: nese po něm jméno farní kostel v městské části Borgata Vittoria, ulice, zahrada i škola. Nejznámnější je bronzový pomník na turínském Rondò di Valdocco — místě, které se lidově dodnes nazývá Rondò della forca, „šibeniční okruh“, neboť tu kdysi stávalo popraviště. Pohřben je v Turíně, ve městě, jemuž zasvětil celý svůj tichý život plný obětavosti. Odpočívá v turínské bazilice Santuario della Consolata – jednom z nejstarších a nejmilovanějších mariánských poutních míst města.
Bože, světlo věřících a pastýři svého lidu, Tys povolal svatého Josefa Cafasso, aby sloužil Tvé církvi svým slovem a příkladem, zejména svátostí smíření i nejubožejším vězňům před popravou; pomáhej nám, abychom podle jeho příkladu za pomoci Ducha svatého rostli ve víře a lásce. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
