Co mají společného Fiala, Macron a Merz?

Trojice Fiala, Macron a Merz mají mnoho společného. Jednak jsou všichni váleční štváči, druhak na svědomí zchudnutí lidí ve svých zemích a dotřetice patří k nejméně oblíbeným politikům na celém světě. A ještě vlastně jedno mají společné, při všech jejich mínusech totiž jak českého Fialu, tak francouzského Macrona a německého Merze korporátní média řadí k těm nejpokrokovějším a válku s Ruskem ve své DNA mající skvadru.

Novináři hlavních plátků tleskají, zatímco běžní lidé je ve volbách vyhánějí. Je to jako přes kopírák. Většina totiž ve své podstatě tradičně volí to nejméně špatné řešení, proto se přes celoroční mediální masírku povětšinou nejpozději ve volbách zrcadlí pravda.

Fiala patřil k nejméně populárním politikům světa dlouhodobě a volby drtivě prohrál. Macron, který chtěl domácí problémy řešit podporou kyjevské junty, už sice znovu na prezidenta znovu kandidovat nemůže, což je zvláštní druh štěstí – ale zhruba za rok svým jednáním zřejmě prohraje volby celým socialistům.

Tyto zoufalce pak nově doplnil německý kancléř Friedrich Merz, který na žebříčku nejméně populárních premiérů na světě vystřídal nedávno padlého a mediálně už ne tak známého Petra Fialu. S jeho prací je prý nyní spokojeno 19 procent Němců.

A není se čemu divit. Německá ekonomika prožívá nejen kvůli zelené agendě nejdelší stagnaci v poválečné historii. A trapnými výmluvami skončil i tolik slibovaný „podzim reforem", místní firmy totiž přes všechny sliby rychle krachují.

Naštěstí se však ukazuje, že volby mohou něco změnit!