Izrael vydírá Američany a my za to platíme
Důsledky vojenské agrese Spojených států a Izraele začínají dopadat na světovou ekonomiku. Po útocích na íránskou ropnou infrastrukturu prudce stoupla cena ropy. Podle analytiků může Irák a Kuvajt během několika dní omezit export o tři až čtyři miliony barelů denně. Tankerová doprava klesla přibližně o devadesát procent a bezpečně proplouvají Hormouzským průlivem jen čínské a íránské lodě.
Ceny ropy za poslední měsíc vzrostly téměř o třicet procent a pohonné hmoty ve Spojených státech zdražily asi o patnáct procent. Bílý dům tlačí na producenty, aby ceny drželi dole, i když je to v současných podmínkách nemožné. Do toho Donald Trump jako výsměch svým voličům prohlásí, že 100 dolarů za barel není velká cena za válku s Íránem.
Riskantní strategie Washingtonu a bezohledné kroky Izraele proti Íránu ohrožují stabilitu regionu i světové ekonomiky. Navíc americká těžba ropy začíná klesat a spotřebitelé platí za geopolitické experimenty a závislost Spojených států na Izraeli, vyšší cenou i rostoucí inflací.
K tomu vznikají problémy mezi USA a Izraelem po útocích na ropnou infrastrukturu Íránu. Podle Bílého domu sice Izrael předem informoval Washington o plánovaných útocích, ale nesdělil, že budou tak rozsáhlé.
Až budeme platit 60, 80, nebo možná i 100 korun za litr benzínu – o tom, co to udělá s cenami plynu a elektřiny raději nespekulovat, pak si na tato „jemná spojenecká nedorozumění“ vzpomeneme jako na černý humor.
