Svatý Cyril Alexandrijský
Narodil se kolem roku 370 v egyptské Alexandrii, v jednom z největších center učenosti tehdejšího světa, kde se mu dostalo vskutku znamenitého vzdělání. Po studiích odešel na poušť mezi mnichy, aby se od nich učil nejen modlitbě, ale i ctnostnému životu – a právě tato askeze mu měla po celý život pomáhat krotit prudkou, ohnivou povahu, kterou dostal do vínku. Roku 412 se po svém strýci Theofilovi stal alexandrijským patriarchou a stanul v čele jedné z nejvýznamnějších církví křesťanského Východu.
Dějinné poslání nalezl ve velkém věroučném zápase o samu podstatu Kristovy osoby. Roku 428 začal konstantinopolský patriarcha Nestorius hlásat, že Panna Maria neporodila Boha, nýbrž pouze člověka spojeného s Bohem, a že jí proto nenáleží titul Theotokos, Bohorodička, ale nanejvýš jen „Kristorodička“. Cyril v tom správně rozpoznal blud, který rozděluje Krista na dvě oddělené osoby a podkopává tajemství vtělení. Neohroženě obhajoval víru, že v Kristu je božství i lidství spojeno v jediné osobě naprosto nerozlučně, takže ta, jež porodila Krista, právem může být nazvána Matkou Boží.
Spor brzy přerostl hranice obou stolců. Cyril se obrátil na papeže Celestina I., který roku 430 na římské synodě uznal jeho pravověrnost a vyzval Nestoria k odvolání. Když k tomu nedošlo, svolal císař Theodosius II. roku 431 do Efezu třetí ekumenický koncil, jemuž Cyril předsedal. Ten dal zahájit jednání dříve, než dorazili antioští biskupové a papežští legáti, takže Nestoria odsoudil v nepřítomnosti jeho zastánců. Nicméně koncil Nestoriovo učení odsoudil a slavnostně vyhlásil, že Panně Marii oprávněně náleží titul Bohorodičky – což lid Efesu, města proslulého svým mariánským chrámem, přijal s nadšením a jásotem. Koncil však proběhl v ovzduší velmi bouřlivém: pozdě příchozí antiošští biskupové v čele s Janem uspořádali vlastní shromáždění, na němž Cyrila naopak sesadili, a patriarcha byl dokonce načas uvržen do žaláře, než se císař přiklonil k rozhodnutí Efeského koncilu.
Je ovšem třeba říci, že Cyrilova vznětlivá a nesmiřitelná povaha a tvrdé mocenské metody, například při vyhnání Židů z Alexandrie nebo vyvolávání ovzduší nesnášenlivosti, které vyústilo v zavraždění filosofky Hypatie, vrhají na jeho osobu jistý stín a dodnes jsou předmětem rozporného hodnocení. Přesto zůstává jeho teologický odkaz pevný a zářivý: svými spisy a biblickými výklady se zařadil mezi největší teology a exegety křesťanského Východu a jeho nauka o jednotě Kristovy osoby připravila půdu pro pozdější chalkedonské vyznání víry. Zemřel roku 444, až v 19. století byl prohlášen učitelem církve. Nám však po něm zůstalo slovo, o které tak vášnivě bojoval – Theotokos, Bohorodička – a které od té doby zaznívá v modlitbách křesťanů všech věků.
Sv. Cyril je patronem města Alexandrie, dále patronem teologů a učenců a konečně, stejně jako Irenej, bývá vzýván proti christologickým bludům, tedy proti mylným naukám o Kristově osobě. Jeho relikvie jsou uctívány v koptské katedrále svatého Marka v Alexandrii.
Bože, Tys učinil svatého biskupa Cyrila obhájcem pravdy, že se Tvůj Syn stal člověkem, a Panna Maria je skutečně Bohorodičkou; prosíme Tě: dej ať všichni, kdo tuto pravdu vyznávají, dojdou nebeské slávy. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
