Narození Panny Marie
Mezi všemi svatými slaví církev narozeniny jen tří z nich: Jana Křtitele, Ježíše Krista a Panny Marie. Tato výjimečnost je sama o sobě výmluvná. Evangelijní texty o Mariině narození a jejích rodičích mlčí. Tradice je uchovávána v Jakubově protoevangeliu z druhého století, jehož příběh církev zná jako apokryf – ale na který nikdy nezapomněla. Podle tohoto podání byli Mariini rodiče, svatý Jáchym a svatá Anna, dlouho bezdětní; teprve jejich víra a vytrvalá modlitba přinesla ovoce – dceru, která se stala matkou Mesiáše. Její narození je proto chápáno jako „úsvit spásy“, malé světlo oznamující příchod Slunce, jímž je Kristus. Teologický základ tohoto svátku pak spočívá právě v tom: s Marií je spojeno zahájení nového řádu spásy, který byl naplněn příchodem a dílem Ježíše Krista.
Datum osmého září bylo stanoveno na základě svátku Mariina Neposkvrněného početí, který připadá na osmého prosince – přesně o devět měsíců předtím. První doklad o tomto datu pochází z pátého století v Jeruzalémě, kdy se připomínal výroční den posvěcení baziliky postavené na místě, kde podle místní tradice stál dům Mariiných rodičů. Dnes tam stojí bazilika svaté Anny. Od sedmého století se svátek slaví na celém Západě; v Římě byla s tímto dnem spojena procesí, při nichž se zpívaly litanie k Panně Marii a která vrcholila bohoslužbou v bazilice Santa Maria Maggiore. Hloubku svátku vyjádřil svatý Jan Damašský, když v jeruzalémské bazilice prohlásil: „Ó šťastná dvojice, Jáchyme a Anno, celé stvoření je vám zavázáno! Neboť skrze vás předložilo stvoření svému Stvořiteli ten nejlepší z darů – vznešenou Matku, jedinou, která byla hodna Stvořitele.“
Svátek dosvědčuje víru křesťanů, že se Panna Maria narodila bez dědičného hříchu – proto také, na rozdíl od ostatních světců, slavíme nikoli den jejího odchodu, nýbrž den příchodu na svět. Na mnoha místech se v tento den slaví poutní slavnost a v Čechách a na Moravě patří mariánská poutní místa k nejživějším projevům lidové zbožnosti – máme zde přibližně dvě stě poutních mariánských míst, ponejvíce zasvěcených Nanebevzetí a právě Narození Panny Marie. Hojně navštěvována bývala Stará Boleslav, Svatá Hora u Příbrami, na Moravě Velehrad, Svatý Kopeček a Hostýn.
V lidové tradici bylo toto datum vnímáno jako práh podzimu: v bájích a pověstech zalézají v tento den hadi do podzemních děr, neboť později je země již nepřijme, a nad krajinou vládne babí léto, které je definitivně na odchodu. Svátek byl lidově nazýván „malá Matička“ nebo „Matka Boží semenná“ a období mezi Nanebevzetím a Narozením Panny Marie se říkalo „mezi matičkami“. Na jižní Moravě se v předvečer tohoto svátku udržoval dávný zvyk „zarážení hory“ – na znamení, že od tohoto okamžiku je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do vinobraní vstoupit.
Bože, otevři nám bohaté poklady své milosti a na přímluvu Matky svého Syna, jejímž narozením se otevřela cesta k naší spáse, uveď celý svět na cestu pokoje. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
