Svátek Patrik

Mnoho lidí zřejmě vybaví zelené pivo a trojlístky. Kdo ale Patrik ve skutečnosti byl a opravdu „pokřtil celé Irsko“? Co o něm vlastně víme?

Žil v pátém století po Kristu. Narodil se někde na území Británie kdysi ovládaném Římany. Na rozdíl od jiných světců známe dvě jeho konkrétní díla, jsou to Vyznání a List Corotikovým vojákům.

V tomto druhém dopise vypráví, že jako velmi mladý byl unesen nájezdníky a odvlečen do Irska jako otrok. Tam pásl ovce a v drsných podmínkách se obrátil k Bohu. Po několika letech se mu podařilo utéct, vrátit se domů a později byl vysvěcen na duchovního. A právě tehdy podle svých vlastních slov měl vidění: Irové ho prosili, aby se k nim vrátil a přinesl jim evangelium.

Patrik pak přichází do Irska už ne jako zajatec, ale jako biskup a misionář. Působil především mezi místními kmenovými elitami, zakládal křesťanské komunity a kladl důraz na to, aby Irové měli vlastní duchovní.

Podle tradičních představ právě svatý Patrik přinesl křesťanství do Irska. Dnešní historikové jsou ale opatrnější. Už před Patrikem známe jiného biskupa, což znamená, že nějaké křesťanské komunity na ostrově existovaly už dříve. Patrik tedy byl spíš jedním z nejvýznamnějších misionářů v dlouhém procesu christianizace Irska.

S Patrikovou postavou se také pojí celá řada legend. Asi nejznámější je, že z Irska vyhnal všechny hady. To je zjevně symbolický obraz – v Irsku od poslední doby ledové žádní hadi nežili. Příběh vyjadřuje něco jiného: že Patrik vyhnal „duchovní jed“ a přinesl novou víru. Podobně je tomu s trojlístkem – podle pozdní tradice na něm lidem vysvětloval tajemství Nejsvětější Trojice.

Ať už legendy hodnotíme jakkoli, jedno je jisté: Patrik se stal neoddělitelnou součástí irské identity. V novověku se jeho svátek 17. března proměnil v celonárodní a později díky milionům irských emigrantů i celosvětovou oslavu irství.

Když tedy o svátku svatého Patrika vidíme všude zelenou barvu, skřítky a trojlístky, stojí za to si připomenout, že za tím vším je skutečný člověk: bývalý otrokz, ale také neúnavný misionář, který významně přispěl k tomu, že se Irsko stalo jednou z velkých křesťanských zemí Evropy.

Svatý Patrik je především patronem Irska a všech Irů, proto je jeho svátek vnímán jako „národní“ náboženský i kulturní den. Tradičně je také patronem bývalých otroků a zajatců a v novější době bývá uváděn jako ochránce některých profesí (např. kovářů, horníků či bednářů) a jako přímluvce proti hadům a zlým silám.

17. března si také připomínáme Josefa z Arimatie, Ježíšova skrytého učedníka a váženého člena Sanhedrinu, který si vyžádal od Piláta Ježíšovo tělo, sňal je z kříže, omyl, zavinul do pláten s vonnými látkami a uložil do nového hrobu, vytesaného ve skále v jeho vlastní zahradě.

Pozdější středověká legenda uvádí Josefa ve spojení se Svatým grálem – nádobou, kterou Kristus použil při poslední večeři a do níž Josef údajně zachytil jeho krev. Podle této legendy pak přinesl svatý grál do Británie.

Svatý Patriku, pastýři vyhnaný z domova a poslaný zpět jako hlas Evangelia, přimlouvej se za nás, ať i v temnotě poznáme Boží světlo. Nauč nás důvěřovat Bohu uprostřed strachu a nejistoty, jako ty jsi mu důvěřoval v otroctví i na cestách daleko od domova. Ať nás Kristova láska proměňuje, abychom byli znamením naděje pro ty, kdo jsou ztracení, a jednou spolu s tebou chválili Boha v nebeském domově. Amen.