Ubrání Grónsko dánští indiáni, nebo Jára Cimrman?
„Boj!“ prohlásil tuhle v dobré tradici domorodých vůdců dánský poslanec Rasmus Jarlov. Chtěl tím, že Dánsko se Grónska jen tak nevzdá. Na rozdíl od Apačů ovšem nemá nejmenší tušení jak. Tento největší světový ostrov je zhruba 25 krát větší než územní rozloha samotného Dánska, které nemá vůbec žádnou představu, jak by se chtělo proti Spojeným státům bránit.
Ledaže tím bojem má na mysli úsilí dánského penzijního fondu Akademiker Pensioner, který Trumpovo bezskrupulózní jednání tak rozzuřilo, že se rozhodl zbavit se všech amerických státních dluhopisů. Způsobí tím USA nepochybně velkou ránu, neboť jich drží celých 26 deseti-tisícin procenta.
Připadáte si jako v Divadle Járy Cimrmana? Ne, tady skutečně nejde o žádnou z jeho další povedených her. Nabízí se však inspirace bezmála sedmdesát let starým filmem Myš, která řvala. V něm prťavé velkové-vodství Grand Fenwick vyhlásí válku Americe a do New Yorku vyšle dvaceti-členný sbor lučištníků.
Zatímco Grand Fenwick v tomto filmu válku omylem vyhraje, i když ji chce schválně prohrát, Dánsko je na tom přesně naopak. Grand Fenwick totiž dělalo všechno proto, aby se o něj po prohrané válce Amerika postarala. A na řadě je řada komických situací.
Dánsku však nic takového nehrozí. A tak se ani nikdo nesměje.
